|
|
Netopýr
ušatý a
netopýr dlouhouchý
|
Biometrické
údaje z literatury
|
|
Literatura
1
|
Literatura
2
|
Hmotnost
(g) |
5-11
|
5,2-9,2
|
Délka
předloktí
(mm) |
36-42
|
35,5-41,4
|
Délka
těla (mm) |
41-52
|
40-52
|
Délka
ocasu (mm) |
37-55
|
39-51
|
Literatura 1:
Dungel J., Gaisler J. (2002): Atlas savců České a Slovenské
republiky. Academia. Praha.
Literatura 2: Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme
naše savce. Mladá fronta. Praha.
Údaje
z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí
|
|
M
|
F
|
Hmotnost
(g) |
6,5-8,5
|
7,5-8,5
|
Délka
předloktí (mm) |
36,4-40,6
|
39-40,8
|
M-samci,
F-samice |
Popis.
Malý druh netopýra. Podobný netopýru
dlouhouchému (Plecotus austriacus). Netopýři rodu
Plecotus se liší ode všech ostatních druhů boltci dlouhými
31-41 mm. Stejně jako u netopýra černého
jsou boltce nad čelem spojené. V zimním spánku mají uši složené
pod křídly a vyčnívají pouze tragy.
Netopýr ušatý je svrchu hnědý, po stranách krku má obvykle
žlutavé skvrny, tragus
je světlý, bez výraznější pigmentace a je tupěji zakončen,
palec křídla (bez drápu) je větší než 6 mm, první horní třenák
dosahuje nejméně do 1/3 výšky druhého. Od
netopýra dlouhouchého se liší i širším,
kratším čenichem s výraznými mazovými žlázami a poněkud menší
velikostí.
|
|
Obecně.
Lesní druh, zejména v nížinách, pahorkatinách a podhorských
polohách, vyhýbá se městům.
Stav
ve zkoumané oblasti: 
0 letní kolonie, 0
zimní kolonie, jednotlivé letní nálezy, zimní nálezy ojedinělé,
rozmnožování možné (nalezeny juv. jedinci a pohlavně aktivní
samci).
Celkové rozšíření druhu ve
vymezeném území je uvedeno na kartodiagramu.
Pro porovnání je vymezené území s proloženou sítí uvedeno zde.
Prostředí.
Podzemní prostory (sklep pod hradem, jeskyně v lese), půda kostela,
drobná vodní plocha na okraji lesního porostu. |
|
Letní
kolonie 5-30 samic ve štěrbinových úkrytech na půdách budov
(často v lese nebo u lesa), ve stromech, v ptačích či netopýřích
budkách. Zimuje jednotlivě ve sklepích, jeskyních a štolách,
ve škvírách i volně, při teplotě 2-5 st.C. Na rozdíl od netopýra
dlouhouchého má sklon k vyhledávání skulin, v nichž se může
při zimování zavěsit-visí břichem k ústí skuliny a někdy se
částečně i zakrývá pootevřenou létací blanou. Poměrně intenzívní
jsou jarní přelety v měsících únoru až květnu. V období jarních
a podzimních přeletů se zdržují v blízkosti vchodů do jeskyní
a štol, do kterých zalétají za účelem páření, a využívají jejich
předních částí jako denní úkryt.
Potrava.
Loví převážně sběrem hmyzu z listoví, hlavně můry a
jiné noční motýly, sbírá i housenky, dvoukřídlé, škvory a pavouky. |
|
Echolokační
signály velmi tiché, obtížně zachytitelné, nejčastěji při 50
nebo 35 kHz, rychle za sebou, běžnou technikou se netopýr ušatý
a dlouhouchý nedají rozlišit. |
|
Nejvyšší
známý věk 30 let, průměrná délka života 4 roky. Přeletuje většinou
do 20 km, rekord 66 km, nejvyšší stáří 30 let. |
|
6.
Stav
(ohrožení) a ochrana
|
V
ČR dle vyhl. č.395/92 Sb. není chráněn.
Ve
vymezeném území patří mezi vzácnější druhy. |
|
|

|
|