spacer

1. Morfologie a popis

Biometrické údaje z literatury
 
Literatura 1
Literatura 2
Hmotnost (g)
4-8
3,5-6,5
Délka předloktí (mm)
28-34
28-34
Délka těla (mm)
36-51
36-51
Délka ocasu (mm)
23-36
20-35

Literatura 1: Dungel J., Gaisler J. (2002): Atlas savců České a Slovenské republiky. Academia. Praha.
Literatura 2: Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. Mladá fronta. Praha.


Údaje z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí
 
M
F
Hmotnost (g)
5
5,5
Délka předloktí (mm)
31,7
31,6-32
M-samci, F-samice
Popis.
Velmi malý druh netopýra. Dosti podobný netopýru nejmenšímu, od kterého je nejlépe odlišitelný v letu podle ultrazvukových signálů o nižší frekvenci. U netopýra hvízdavého sahá osrstění hřbetní strany uropatagia méně než do třetiny jeho délky, celkové zbarvení je tmavší, dospělí samci mají sředem penisu světlý proužek obklopený tmavší srstí. Podobný netopýru parkovému, ale menší, 5. prst křídla menší než 42 mm, druhý horní řezák nepřesahuje vrchol prvního,
hřbetní strana uropatagia je jen do 1/3 osrstěna. Zbarvení je tmavohnědé na hřbetě a šedohnědé na břiše, světlejší žlutavé tóny jsou v porovnání s netopýrem parkovým méně výrazné.
2. Rozšíření a prostředí
Obecně.
V různém prostředí kromě lesních komplexů a hor. Místy chybí i v nížinách. Často v sídlištním prostředí měst a vesnic.


Stav ve zkoumané oblasti:
2 letní kolonie, 0 zimní kolonie, jednotlivé letní nálezy, žádný zimní nález, prokázáno rozmnožování.
Celkové rozšíření druhu ve vymezeném území je uvedeno na kartodiagramu. Pro porovnání je vymezené území s proloženou sítí uvedeno zde.

Prostředí.
Letní kolonie v chatách u lesních porostů, vodní plochy na okrajích lesních porostů i městské prostředí.
 
3. Způsob života
Typický štěrbinový druh, vysoce sociální. Letní kolonie 20-300 samic nejčastěji ve štěrbinách budov, většinou 2 mláďata, koncem léta odrostlá mláďata masově naletují do místností (tzv. přechodné kolonie). Zimuje jednotlivě i v koloniích od několika jedinců po několik tisíc v budovách, skulinách zdí i podzemních prostorech (sklepích), tam někdy volně na stropě.
Potrava.
Loviště nejčastěji v intravilánech nebo blízkém okolí měst a vesnic, kolem lamp, v parcích, nad vodou (1m a výše). Loví ve vzduchu, potravu tvoří pakomáři a jiní dvoukřídlí, drobní brouci, motýli a chrostíci.
4. Echolokace
Nejsilnější frekvence echolokačních signálů 45-47 kHz.
 
5. Zajímavosti
Nejvyšší známý věk 17 let, průměrný věk 2-3 roky. Mimořádně dlouhé přesuny, zaznamenané u tohoto druhu (až 1150 km) byly ještě donedávna považovány za doklad jeho tažnosti, ale nyní jsou hodnoceny jako příležitostná opuštění populačního území některými jedinci, nejspíše v důsledku selhání orientace. Zejména u východoevropských populací nelze možnost delších sezónních přeletů do 100 km zcela vyloučit. Běžné přelety do 50 km.
 
6. Stav (ohrožení) a ochrana
V ČR dle vyhl. č.395/92 Sb. není ohrožen.
Ve vymezeném území patří mezi běžnější druhy.
   
 
 
 
imagespacer