|
|
|
Biometrické
údaje z literatury
|
| |
Literatura
1
|
Literatura
2
|
| Hmotnost
(g) |
14-20
|
14-18
|
| Délka
předloktí
(mm) |
43-49
|
43-49
|
| Délka
těla (mm) |
57-67
|
57-67
|
| Délka
ocasu (mm) |
46-51
|
39-51
|
Literatura 1:
Dungel J., Gaisler J. (2002): Atlas savců České a Slovenské
republiky. Academia. Praha.
Literatura 2: Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme
naše savce. Mladá fronta. Praha.
|
Údaje
z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí
|
| |
M
|
F
|
| Hmotnost
(g) |
-
|
-
|
| Délka
předloktí (mm) |
-
|
-
|
M-samci,
F-samice |
Popis.
Středně velký druh netopýra. Velikost mezi netopýrem
velkým či východním a ostatními
druhy rodu Myotis. Velmi podobný netopýru
vodnímu, ale větší (délka předloktí nad 42 mm). Hranice
mezi zbarvením hřbetní
a břišní strany těla má mnohem ostřejší a vnitřní strana
ocasní létací blány podél holeně je porostlá pásem šedohnědých
chlupů. Tragus
kratší, nesahá an ido poloviny výšky boltce,
plagiopatagium
se připojuje k patnímu kloubu. Rozlišitelný i podle echolokace.
|
|
|
Obecně.
Vytváří menší letní kolonie (5-30, nanejvýš 100 samic). Kolonie
obývají zpravidla prostorné úkryty na půdách budov či větší
stromové dutiny.
Stav
ve zkoumané oblasti:  |
| |
Ještě
více než netopýr vodní vázán na stojaté
a pomalu tekoucí vody včetně kanálů (Holandsko), v zahraničí
jsou známy letní kolonie samic na půdách, zimuje ve štolách
a jeskyních. Loví většinou až za úplné tmy, ale asi po půlhodině
se vrací a vyletuje až kolem půlnoci. Zpět přiletuje krátce
před rozedněním. Nejčastěji loví nad stojatými vodami, létá
nízko nad hladinou klidným letem, při letu téměř nemanévruje.
Potrava.
Loví jako netopýr vodní, potravu
tvoří dvoukřídlí, chrostíci, motýli a brouci. |
|
|
Echolokační
signály při letu nad vodou oproti netopýrovi
vodnímu pomalejší, nejsilnější při 35-40 kHz. |
| |
Nejvyšší
známý věk: 26 let. Přeletuje 100-300 km daleko. |
| |
6.
Stav
(ohrožení) a ochrana
|
V
ČR dle vyhl. č.395/92 Sb. silně ohrožený druh.
Ve vymezeném
území nezjištěn. |
