|
|
| |
|
|
|
Biometrické
údaje z literatury
|
| |
Literatura
1
|
Literatura
2
|
| Hmotnost
(g) |
5-12
|
5-10
|
| Délka
předloktí
(mm) |
36-45
|
37-43
|
| Délka
těla (mm) |
42-50
|
41-55
|
| Délka
ocasu (mm) |
38-47
|
38-49
|
Literatura 1:
Dungel J., Gaisler J. (2002): Atlas savců České a Slovenské
republiky. Academia. Praha.
Literatura 2: Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme
naše savce. Mladá fronta. Praha.
|
Údaje
z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí
|
| |
M
|
F
|
| Hmotnost
(g) |
37,6-40,7
|
39,3-40,9
|
| Délka
předloktí (mm) |
6-8
|
8-9
|
M-samci,
F-samice |
Popis.
Malý druh netopýra. Podobný netopýru
brvitému. Hlavním znakem je esovitě prohnutá ostruha.
Mezi jejím koncem a špičkou ocasu je na zadním okraji uropatagia
hustý dvouřadý kartáček z tuhých chlupů-brv délky 1-2 mm (odlišnost
od všech ostatních netopýrů). Boltec je oválný a poměrně úzký,
bez výrazného postranního zářezu a má nápadně dlouhý úzký
tragus dosahující
asi 2/3 jeho výšky. Při zimování nebo v klidu neklopí boltce
dozadu jako většina ostatních druhů rodu Myotis. Zbarvení
je na hřbetě hnědavé
a vespod špinavě bílé, chlupy jsou přitom dvoubarevné - vespod
černé a u špičky bělavé.
|
|
|
Obecně.
V lesnatých krajinách nížin a středních
poloh s dostatkem vodních ploch, přezimuje i ve štolách horských
oblastí.
Stav
ve zkoumané oblasti: 
0 letní kolonie, 1
zimní kolonie, jednotlivé letní nálezy, zimní nálezy ojedinělé,
rozmnožování možné (nalezeny juv. jedinci i pohlavně aktivní
samci a samice).
Celkové rozšíření druhu ve
vymezeném území je uvedeno na kartodiagramu.
Pro porovnání je vymezené území s proloženou sítí uvedeno zde.
Prostředí.
Podzemní prostory (sklep pod hradem, jeskyně v lese), menší
vodní plochy a tok v lese. |
| |
Typicky
štěrbinový druh, letní kolonie 10-30 samic většinou v budovách
a na budovách (půdy, hřebeny střech, dutiny trámů a štěrbiny
zdí), osídlují také stromové dutiny. Jedna kolonie může v průběhu
léta postupně obývat i více úkrytů různého typu. V zimě v podzemí
(spíše jednotlivé exempláře), značná část populací v jeskyních
nezimuje.
Potrava.
Při napnutí esovitě prohnuté ostruhy vytváří okraj ocasní
létací blány jakýsi rovný kartáč. Tento kartáč nejspíše slouží
ke shrabování drobného hmyzu z povrchu listů nebo ze země do
vaku, tvořeného ocasní létací blanou, odkud jej pak netopýr
snadno sbírá tlamkou. Uvedené použití létací blány není u netopýrů
velkou zvláštností, většina druhů však takto chytá kořist létající.
V potravě převládají pavouci, motýli, dvoukřídlí (včetně denních
much). |
|
|
Echolokační
signály jsou krátké, rychle, ale ne zcela pravidelně za sebou,
nejsilnější frekvence kolem 50 kHz. |
| |
Nejvyšší
známý věk 17 let a 6 měsíců. Nejdelší známý přelet 185 km.
Během jarních (už od poloviny února) a podzimních přeletů běžný
u jeskynních vchodů a na lesních světlinách. |
| |
6.
Stav
(ohrožení) a ochrana
|
V
ČR dle vyhl. č.395/92 Sb. není chráněn..
Ve
vymezeném území patří mezi vzácnější druhy. |
|
| |
|
|
|
