Úvodní
poznámka:
DISOP je komplexním nástrojem pro pořizování, ukládání, třídění
a analýzu větších množství údajů (dat) z oblasti ochrany přírody
(jde o tzv. externí databáze-viz manuál).
Dále umožňuje tisk různých výpisů a seznamů podle zadaných
kritérií z těchto údajů.
Ve speciálních programech pro geografické informační systémy
(GIS) je možné jednoduchým způsobem propojit databáze vytvořené
v DISOP jako externí s mapovými vrstvami a jejich interními
databázemi. Pro tyto účely byl jako jedna z možností dalšího
využití vyvinutý GISOP
(geografický informační systém ochrany přírody - viz samostatný
manuál). GISOP tvoří tedy prostorová data spolu s minimálními
(tzv. interními) databázemi-viz
manuál.
Systémy DISOP a GISOP mohou být provozovány samostatně a nezávisle
na sobě. Pro běžnou práci v ochraně přírody doporučujeme z
praktických důvodů nejprve pořízení DISOP.
Technická
pomoc, dotazy.
E-mail: cspop@seznam.cz
W W W:http:\\cspop.hyperlink.cz
|
1.
Základní cíl DISOP a GISOP
Cílem
je vytvořit systém pro sběr veškerých informací z oblasti
ochrany přírody, tak jak ji definuje zákon č.114/92 Sb. v
platném znění a vyhláška č.395/92 Sb., uvedené informace dále
uchovávat, třídit a analyzovat, průběžně aktualizovat a vytvářet
požadované výstupy.
Příklady využití:
1.
vlastní činnost orgánů ochrany přírody (především pověřené
úřady, úřady s rozšířenou působností, krajské úřady), případně
dalších institucí a organizací (muzea, organizace ochrany
přírody apod.
(vyhlašování zákonné ochrany cenných lokalit a stromů, včetně
jejich předběžné i následné evidence, ukládání dat o výskytu
ohrožených druhů, pořízené fotodokumentaci, provedených kontrolách,
vedení výpisů z ústředního seznamu ochrany přírody, přehled
literatury o konkrétních lokalitách a nálezech, evidování
územního systému ekologické stability atd.),
2.
činnost dalších složek státní správy, především stavebních
úřadů
(pořizování územně plánovací dokumentace, územní a stavební
řízení v místech zahrnujících cenné lokality pro ochranu přírody
atd.),
3.
poskytování informací občanům podle zákona o právu na informace
o životním prostředí č. 123/98 Sb.,
4.
prezentace činnosti orgánu ochrany přírody,
5.
archivace cenných údajů ochrany přírody.
Poznámka
k bodu 3.: některé údaje např. konkrétní lokality nálezů zvláště
chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, nebudou
z pochopitelných důvodů (i v souvislosti se zákonem č.123/98
Sb. - zákon o právu na informace o životním prostředí, § 8
v plné míře veřejnosti zpřístupněny.
2.
Předpoklady pro práci s DISOP
2.1
Hardwarové vybavení
Pro využívání DISOP je nutný počítač PC s komponenty umožňujícími
instalaci programu Microsoft® Access nebo Microsoft® Access
Runtime (prakticky každý PC s operačním systémem Microsoft®
Windows® 98 a vyšším). Doporučené nastavení rozlišení monitoru
je 1024 x 768 pixelů.
2.2
Softwarové vybavení
Aplikace DISOP byla zpracována v programu Microsoft®
Access. Jako výchozí verze aplikace byl zvolen formát Access
2000. Pro úplné využití aplikace (možnost vytváření grafů
v rámci analýz databází) je nutný program Microsoft® Excel.
S DISOP
lze pracovat
a) přímo v programu Microsoft® Access,
b) pomocí programu Microsoft® Access Runtime.
ad a)
Pokud jednotliví uživatelé budou využívat pro práci s aplikací
DISOP program Microsoft® Access (který je součástí některých
verzí Microsoft® Office) nedoporučujeme její ukládání v jiných
formátech (např. Access 97, Access 2002) z důvodů pozdějšího
očekávaného spojování databází na určitých pracovištích (např.
krajský úřad),
ad b)
S DISOP lze pracovat i bez programu Microsoft® Access při
využití Microsoft Access Runtime. Program v souladu s ustanoveními
příslušné licence je možné poskytnout uživateli aplikace.
Je nutné jej používat výhradně pouze pro práci s aplikací,
k čemuž se pracoviště (uživatel) objednáním a převzetím aplikace
spolu s Microsoft® Access Runtime zavazuje. V případě odstranění
aplikace je nutné odinstalovat i Microsoft® Access Runtime.
Tento program neumožňuje úpravy aplikace.
Pro práci
s DISOP na jednotlivém pracovišti postačí program Microsoft®
Access Runtime. Pracoviště, které bude údaje soustřeďovat
(spojovat a analyzovat databáze) by mělo disponovat programem
Microsoft® Access 2000 nebo jeho vyšší verzí.
3.
Rozdělení DISOP
Vzhledem ke specifickým vlastnostem údajů týkajících se stromů,
byl DISOP rozdělen do dvou samostatných částí, které jsou
funkční nezávisle na sobě a to na DISOPOP (databázový informační
systém ochrany přírody - mimo stromů) a DISOPSTROMY (databázový
informační systém ochrany přírody - stromy).
DISOPOP
obsahuje databáze:
Č.
databáze
|
Název
databáze
|
Zkratka
názvu
|
1
|
Zvláště
chráněná území
|
ZCHU
|
2
|
Ochranná
pásma
|
OPZCHU
|
3
|
Významné
krajinné prvky
|
VKP
|
4
|
Významné
lokality
|
VYZLOK
|
5
|
Objekty ochrany přírody
|
OBJOP
|
6
|
Kontroly
lokalit
|
KONLOK
|
7
|
Nálezy
v lokalitách
|
NALVLOK
|
8
|
Ostatní
nálezy
|
NALOST
|
9
|
Citace
|
CITACE
|
10
|
Fotodokumentace
|
FOTO
|
Pomocné
databáze
|
11
|
Jména
autorů |
AUTOR
|
12
|
Jména
zapisovatelů |
ZAPSAL
|
13
|
Jména
autorů fotografií |
JMFOTO
|
DISOPSTROMY
obsahuje databáze:
Č.
databáze
|
Název
databáze
|
Zkratka
názvu
|
1
|
Jednotlivé
památné stromy |
JEDNPS
|
2
|
Skupiny
památných stromů |
SKUPPS
|
3
|
Jednotlivý
památný strom ve skupině |
JEDPSVESK
|
4
|
Významné
stromy |
VYZNSTR
|
5
|
Kontrola
jednotlivých PS |
KONJPS
|
6
|
Kontrola
skupin PS |
KONSKPS
|
7
|
Kontrola
jednotlivých PS ve skupině |
KONJPSVESK
|
8
|
Kontrola
významných stromů |
KONVYZNS
|
9
|
Foto
jednotlivých PS |
FOTOJEDPS
|
10
|
Foto
skupin PS |
FOTOSKUPPS
|
11
|
Foto
významných stromů |
FOTOVYZNS
|
Pomocné
databáze
|
12
|
Jména
autorů |
AUTOR
|
13
|
Jména
zapisovatelů |
ZAPSAL
|
14
|
Jména
autorů fotografií |
JMFOTO
|
Schéma
propojení databází
4.
Práce s DISOP
4.1
Ovládání aplikace
Aplikace
se spustí poklepáním na jejího zástupce, vytvořeném na ploše.
- Ovládání
pomocí myši - nejjednodušší
- aktivace tlačítka, tj.vstup do dalšího voleného okna -
kurzorem myši se zvolí a jednoduchým klepnutím levého tlačítka
myši aktivuje tlačítko okna, stejným způsobem se aktivuje
tlačítko ve formulářích,
- přechod mezi řádky oken a formulářů - pohybem kurzoru
myši a jednoduchým klepnutím levého tlačítka myši v požadovaném
řádku,
- zavření formuláře je možné aktivací tlačítka stop.
- Ovládání
pomocí klávesnice
- aktivace tlačítka, tj.vstup do dalšího voleného okna se
provede klávesou ENTER, popř. mezerníkem, stejným způsobem
se aktivuje tlačítko ve formulářích,
- pohyb mezi jednotlivými tlačítky oken řádky formulářů
- klávesou Tabulátoru, popř. šipkami nahoru a dolů,
- zavření formuláře je možné aktivací tlačítka stop.
- Nápověda
- Pro bližší upřesnění některých tlačítek nebo řádků stačí
na zvolené místo umístit kurzor myši a po několika vteřinách
se objeví vysvětlivka.
Volbou
tlačítka "křížek" (pravý horní roh obrazovky) se
celá aplikace uzavře.
4.2
Zadávání údajů do databází
Údaje do všech databází se zadávají prostřednictvím formulářů.
Díky vytvoření řady formulářů (pro DISOPOP 21 hlavních formulářů
a pro DISOPSTROMY 19 hlavních formulářů) spolu se zabudovanými
kontrolními mechanismy je toto zadávání do značné míry intuitivní.
Ke zjednodušení přispívá i možnost rychlého zadávání údajů
prostřednictvím kombinovaných formulářů. DISOP je dále vybaven
číselníky pro standardní zadávání údajů (viz samostatná příloha
číselníky). Například číselník rostlin obsahuje 3960 druhů
a poddruhů rostlin. Uživatelské číselníky je možné naplnit
vlastními údaji, které urychlí jejich další zadávání (např.
seznam autorů nálezů, katastrálních území atd.).
Údaje označené v zadávacích formulářích podtržením jsou povinné
a je nutné je zadat. Pokud nebudou zadány, aplikace automaticky
zabrání uložení záznamu.
Specifika zadávání údajů do databází DISOPOP
Klíčovým
údajem pro zadávání dat do databází je kartotékové číslo
(Kart. č. - ve zkratce, KARTCISL-dle struktury databáze).
Po jednoznačném přidělení číselné řady pro kartotéková
čísla a citace jednotlivým pracovištím (uživatelům)
např. městským úřadům, lze jednotlivé databáze spojovat
a případně soustřeďovat na vybraných pracovištích (např.
na krajském úřadě).
Důležité
upozornění: při zadávání lokalit do databází Zvláště
chráněná území, Významné krajinné prvky,Významné lokality
a Objekty ochrany přírody je nutné dbát na to, aby každá
lokalita měla odlišné kartotékové číslo. Nedodržení
této zásady by vedlo ke zhroucení relací mezi jednotlivými
databázemi.
|
Specifika zadávání
údajů do databází DISOPSTROMY
Klíčovým
údajem pro zadávání údajů do databází je číslo stromu
(CISL-dle struktury databáze) pro jednotlivé památné
stromy, skupiny památných stromů a významné stromy.
Po jednoznačném přidělení číselných řad pro čísla stromů
jednotlivým pracovištím (uživatelům) např. městským
úřadům, lze jednotlivé databáze spojovat a případně
soustřeďovat na vybraných pracovištích (např. na krajském
úřadě).
|
Doporučený postup zadávání údajů včetně příkladů a příklady
obrazovek:
1) prostudování
důležitých informací,
2) zadání údajů do uživatelských číselníků,
3) zadání údajů o lokalitách, případně stromech (památných,
významných),
4) pro další zadávání údajů je výhodně používat kombinované
formuláře
(uvedená čísla souhlasí s čísly uvedenými na obr.1 a 2).
Obr.
1: Úvodní obrazovka DISOPOP
Obr. 2: Úvodní
obrazovka DISOPSTROMY
Vyhledávání
údajů ve formulářích.
Nejprve je nutné kurzorem myši ukázat na pole formuláře, ve
kterém se má hledat určitý záznam. Potom se volbou tlačítka
"Najít záznam" otevře vyhledávací tabulka "Najít
a nahradit". Ve vyhledávací tabulce se zadá hledaný pojem
a nastaví kriteria pro vyhledávání. Mimo příslušného pole
lze pro vyhledávání zvolit i všechna pole formuláře.
Obr.
3: Vyhledávací tabulka
ad 2) Uživatelské číselníky
Obr.
4:
ad 3) Zadávání lokalit (jako příklad uvedeny významné krajinné
prvky)
Obr.
5: Povinné základní údaje
Obr. 6:
Údaje o parcelách
Obr. 7:
Další údaje
ad 4)
Zadávání údajů v kombinovaných formulářích lokalit (jako příklad
uvedeny kontroly a nálezy ve VKP)
Obr.
8:
Obr. 9:
4.3 Analýzy databáze (dotazy) a statistiky
databází
Po zadání potřebných údajů DISOP poskytuje odpovědi na otázky
typu: kdy jsem byl v konkrétním VKP naposledy, co jsem tam
zjistil, zda bylo ještě v pořádku (bez poškození) nebo kdo
a ve kterých VKP našel např. vstavač mužský, ve kterých katastrálních
území byl pozorován čolek velký, kolik kontrol a kde bylo
provedeno v roce 2004, jaké fotografie mám k VKP XY, kdy byla
ve VKP XY pozorována kuňka obecná, v jaké literatuře jsou
uvedeny nálezy z VKP XY, které památné stromy jsem kontroloval
v roce 2004, kolik je památných stromů v určitém katastrálním
území atd. Dále jsou ve verzi 4.0 DISOP přístupné i základní
statistiky, např. počet VKP v databázi, jejich nejmenší či
největší výměry nebo průměrná výměra.
Obr. 10:
Obr. 11:
4.4
Výstupní sestavy
Řada předdefinovaných tiskových sestav - v DISOPOP 107 sestav
a v DISOPSTROMY 81 sestav - umožňuje tisk přehledů dat uložených
v databázích podle zadaných kritérií a ve stanoveném rozsahu.
Je možné vytisknout běžné sestavy, jako např. sestavu s údaji
podle ústředního seznamu ochrany přírody pro vybrané zvláště
chráněné území, údaje katastru nemovitostí pro vybraný VKP
nebo památný strom, ale i sestavy, které se generují v rámci
analýzy databáze po zadání příslušných kritérií, např. abecedně
uspořádaný seznam VKP v určitém katastrálním území, výskyt
mloka skvrnitého v zadaném katastrálním území apod.
Pohyb
v tiskových sestavách
Otevření
tiskové sestavy se provede aktivací zvoleného tlačítka.
V případě,
že sestava obsahuje více stran, použije se pro přechod na
další strany:
- šipky na klávesnici (nahoru, dolů popř.doleva, doprava)
- myš - klepnutím na tlačítka se šipkami ve spodní navigační
liště se zvolí směr pohybu.
Do spodní
navigační lišty lze zadat konkrétní číslo stránky pro přímý
postup na zvolenou stránku.
Zadání konkrétní stránky je možné klepnutím myší do okénka
zobrazující číslo stránky, zapsáním požadované hodnoty stránky
a potvrzením klávesou ENTER.
Nastavení vzhledu stránky pro tisk a tisk sestav je možné
změnit volbou požadovaného příkazu v panelu nástrojů (horní
okraj obrazovky vlevo).
Uzavření
sestavy a návrat do okna "Tiskové sestavy" se provede
volbou požadovaného příkazu v panelu nástrojů (horní okraj
obrazovky vlevo).
Volbou
tlačítka "křížek" (pravý horní roh obrazovky se
uzavře celá aplikace)!
Obr.
12: Příklad sestavy 1
Obr. 13: Příklad
sestavy 2
Obr. 14: Příklad
sestavy 3
5.
Databázová struktura DISOPOP (DISOP mimo stromů)
Podrobné struktury databází jsou obsaženy
pouze v kompletním manuálu.
A)
Databáze připojitelné ke geografickým vrstvám
1)
Databáze ZCHU - zvláště chráněná území.
2)
Databáze OPZCHU - ochranná pásma ZCHÚ.
3)
Databáze VKP - významné krajinné prvky.
4)
Databáze VYZLOK - významné lokality.
Významné lokality pro ochranu přírody. Jde o území plošného
charakteru (na rozdíl od Objektů ochrany přírody). Např. evidované
VKP (VKPE-zpravidla připravované k vyhlášení), VKP ze zákona
(VKPZ), biotopy NATURA 2000 (NATB), lokality NATURA 2000 (NATL),
ÚSES biocentrum (ÚSESBIOC), ÚSES biokoridor (ÚSESBIOK), ÚSES
interakční prvek (ÚSESIP), atd..
5)
Databáze OBJOP - objekty ochrany přírody.
Ostatní objekty ochrany přírody (většinou bodového charakteru
nezařazených v jiných databázích) typu např. čapí hnízdo,
kolonie netopýrů, tůň a přechodně chráněné plochy.
B)
Další databáze (kontroly lokalit, nálezové databáze, citace,
fotodokumentace):
6) Databáze KONLOK - kontroly lokalit (ZCHÚ, VKP, významných
lokalit, objektů ochrany přírody).
7)
Databáze NALVLOK - nálezy v lokalitách.
Pro
botanické údaje je nutné používat jednotné názvosloví dle:
Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia
Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1988): Květena České socialistické
republiky.1. Academia. Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1990): Květena České republiky.
2. Academia. Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1992): Květena České republiky.
3. Academia. Praha.
Slavík B. /ed./ (1995): Květena České republiky. 4. Academia.
Praha.
Slavík B. /ed./ (1997): Květena České republiky. 5. Academia.
Praha.
Slavík B. /ed./ (2000): Květena České republiky. 6. Academia.
Praha.
Pro
zoologické údaje pak:
Baruš V., Oliva O. et al. (1991): Obojživelníci-Amphibia.
Academia Praha.
Baruš V., Oliva O. et al. (1992): Plazi-Reptilia. Academia
Praha.
Baruš V., Oliva O. et al. (1995): Mihulovci-Petromyzontes
a Ryby-Osteichthyes. Academia Praha.
Hudec K. et al. (1977): Ptáci-Aves II. Academia Praha.
Hudec K. et al. (1983): Ptáci-Aves III/1. Academia Praha.
Hudec K. et al. (1983): Ptáci-Aves III/2. Academia Praha.
Výše
uvedené platí i pro následující databázi 8) NALOST - ostatní
nálezy
8)
Databáze NALOST - ostatní nálezy.
9)
Databáze CITACE - citace.
10)
Databáze FOTO - fotodokumentace.
11)
Databáze AUTOR - autoři.
12)
Databáze ZAPSAL - zapisovatelé.
13)
Databáze JMFOTO - autoři fotografií.
C)
Propojení hlavních databází.
6.
Databázová struktura DISOPSTROMY (DISOP stromy)
Podrobné struktury databází jsou obsaženy
pouze v kompletním manuálu.
A)
Databáze připojitelné ke geografickým vrstvám
1)
Databáze JEDNPS - jednotlivé památné stromy.
2)
Databáze SKUPPS - skupiny památných stromů.
3)
Databáze JEDPSVESK - jednotlivé stromy ve skupině památných
stromů.
4)
Databáze VYZNSTR - významné stromy.
B)
Další databáze:
5)
Databáze KONJPS- kontroly památných stromů jednotlivých .
6)
Databáze KONSKPS- kontroly celých skupin PS.
7)
Databáze KONJPSVESK- kontroly jednotlivých památných stromů
ve skupině stromů.
8)
Databáze KOVYZNS- kontroly významných stromů.
9)
Databáze FOTOJEDPS - fotodokumentace jednotlivých památných
stromů.
10)
Databáze FOTOSKUPPS - fotodokumentace skupin památných stromů.
11)
Databáze FOTOVYZNS - fotodokumentace významných stromů.
12)
Databáze AUTOR - autoři.
13)
Databáze ZAPSAL - zapisovatelé.
14)
Databáze JMFOTO - autoři fotografií.
C)
Propojení hlavních databází.
7.
Použitá literatura
Absolon et
al. (1994): Metodika sběru dat pro biomonitoring v chráněných
územích. - ČÚOP Praha.
Baruš V.,
Oliva O. et al. (1991): Obojživelníci-Amphibia. Academia Praha.
Baruš V.,
Oliva O. et al. (1992): Plazi-Reptilia. Academia Praha.
Baruš V.,
Oliva O. et al. (1995): Mihulovci-Petromyzontes a Ryby-Osteichthyes.
Academia Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1988): Květena České socialistické
republiky.1. Academia. Praha.
Hejný S.
et Slavík B. /eds./ (1990): Květena České republiky. 2. Academia.
Praha.
Hejný S.
et Slavík B. /eds./ (1992): Květena České republiky. 3. Academia.
Praha.
Hudec K.
et al. (1977): Ptáci-Aves II. Academia Praha.
Hudec K.
et al. (1983): Ptáci-Aves III/1. Academia Praha.
Hudec K.
et al. (1983): Ptáci-Aves III/2. Academia Praha.
Chytrý M.,
Kučera T., Kočí M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky.
Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a
Smaragd. AOPK ČR Praha.
Kubát K.
(ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha.
Löw J. et
al. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému
ekologické stability. Doplněk Brno.
Míchal I.
et Petříček V. et al. (1988): Metodické pokyny pro bilanci
významných krajinných prvků v krajích ČSR. Charakteristiky
sosiekoregionů. SÚPPOP Praha.
Pellantová
J. et al. (1994): Metodika mapování krajiny pro potřebu orgánů
ochrany přírody ve smyslu zákona č.114/92 Sb. - ČÚOP Praha
- Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně.
Petříček
V. et al. (1999): Páče o chráněná území. - AOPK ČR Praha.
Řepka R.,
Kailer P. et al. (1994): Metodika mapování fytocenóz významných
z hlediska ochrany přírody a krajiny. Verze 3.0. - edice Mapování
přírody a krajiny, ČÚOP Praha, 84 p.
Slavík B.
/ed./ (1995): Květena České republiky. 4. Academia. Praha.
Slavík B.
/ed./ (1997): Květena České republiky. 5. Academia. Praha.
Slavík B.
/ed./ (2000): Květena České republiky. 6. Academia. Praha.
Svačina T.
(2000): Komplexní metodika zápisu informací do karty stromu
pomocí jeho vizuálního hodnocení. Verze 1.0. - ČSPOP Bystřice
pod Hostýnem. Dep. in ČSPOP.
Vondrušková
H. et al. (1994): Metodika mapování krajiny /SMS/ - ČÚOP Praha.
8.
Samostatné přílohy
Číselníky
Upozornění:
Manuál
je možné používat pouze v souladu s podmínkami používání DISOP.
Microsoft®,
Windows® jsou buď registrované ochranné známky nebo ochranné
známky společnosti Microsoft Corporation ve Spojených státech
amerických a/nebo v dalších zemích. Jiné uvedené názvy společností
a produktů mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
|