|
|
| |
|
|
|
Biometrické
údaje z literatury
|
| |
Literatura
1
|
Literatura
2
|
| Hmotnost
(g) |
4-9
|
3-9
|
| Délka
předloktí
(mm) |
37-42,5
|
37-45
|
| Délka
těla (mm) |
37-47
|
37-47
|
| Délka
ocasu (mm) |
22-33
|
22-33
|
Literatura 1:
Dungel J., Gaisler J. (2002): Atlas savců České a Slovenské
republiky. Academia. Praha.
Literatura 2: Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme
naše savce. Mladá fronta. Praha.
|
Údaje
z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí
|
| |
M
|
F
|
| Hmotnost
(g) |
-
|
-
|
| Délka
předloktí (mm) |
-
|
-
|
M-samci,
F-samice |
Popis.
Nejmenší druh vrápence. Vrápenci jsou letouni s blanitými
výrůstky na obličeji, v denních i zimních úkrytech visí volně,
nemigrují. Vrápenec malý je podobný vrápenci
velkému, ale je skoro o polovinu menší.
|
|
|
Obecně.
V Čechách místy chybí, na Moravě a ve Slezsku hojný. Od nížin
do 900 m n.m. V letním období preferuje listnaté lesy, parky,
krasové oblasti, venkovskou zástavbu a blízkost vody. Zimuje
v nížinách i na horách, pokud jsou tam vhodné podmínky.
Stav
ve zkoumané oblasti: 
0 letní kolonie, 1
zimní kolonie, jednotlivé letní i zimní nálezy, rozmnožování
neprokázáno. V roce 2004 a 2005 (stejný exemplář) nalezen nově
v k.ú. Bystřice pod Hostýnem. Dle Lučana (2001) se
v území zřejmě vyskytují
již jen zbytkové populace, které se navíc již ani nerozmnožují
- v letním období zde nebyla nalezena žádná samičí kolonie a
podle stavu na zimovištích se zdá, že druh zde v blízké budoucnosti
vymizí úplně.
Celkové rozšíření druhu ve
vymezeném území je uvedeno na kartodiagramu.
Pro porovnání je vymezené území s proloženou sítí uvedeno zde.
Prostředí.
Podzemní prostory (sklep pod hradem, jeskyně v lese, zámecký
sklep), půda kostela. |
|
|
Samice
tvoří letní kolonie o 10-200 jedincích, obvykle na půdách budov,
na Slovensku i v podzemních prostorech, každá rodí jediné mládě,
nejčastěji počátkem července. V
úkrytech visí v odstupech, ale dojde-li v době březosti nebo
kojení k ochlazení, samice se shluknou ve skupinu (střapec)
hustě nahloučených těl. Mláďata se rodí koncem května až začátkem
června a samice je zprvu nosí na břiše. Zimuje jednotlivě i
v koloniích do 300 jedinců, v jeskyních, štolách a sklepích
s vyšší vlhkostí (většinou rozsáhlých) při teplotě 6-9 st.C
zabalen do létacích blan. Samci dospívají pohlavně koncem prvého
roku života, samice většinou až ve druhém roce a jen malá část
zabřezne již během prvého roku života.
Potrava.
Loví ve volných vzdušných vrstvách i z povrchů, v parcích,
kolem skal a jeskyní, nad vodou. Kořist tvoří drobné druhy motýlů
(i housenky), dvoukřídlých, brouků, chrostíků, síťokřídlých
a také pavouci. |
|
|
Echolokační
signály jsou slabé, vysoké a silně směrované, detektorem se
dají zachytit do 4-5 m, nejčastěji při 105-111 kHz (Dopplerův
efekt).. |
| |
Nejvyšší
věk 26 let. Průměrný věk 2,5-3 roky. Nejdelší známý přelet 153
km, běžné přelety 5 až 20 km. Vrápenec malý byl původně formou
vysloveně jeskynní. Na rozdíl od jiných vrápenců však začal
pronikat do lidských staveb poměrně brzy-zřejmě již ve středověku,
takže v současnosti vystupuje u nás spíše jako druh sezónně
jeskynní. V literatuře (2) je uvedena teorie, že dnes mnoho
samic nerodí, snad v důsledku účinku organochloridových insekticidů. |
| |
6.
Stav
(ohrožení) a ochrana
|
V
ČR dle vyhl. č.395/92 Sb. kriticky ohrožený druh.
Ve vymezeném
území patří mezi vzácné druhy. |
|
| |
|
|
|
