Pro kategorie národní park a chráněná krajinná oblast se vžil termín velkoplošná chráněná území, ostatní jsou maloplošná.

Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Státní správu v ochraně přírody a krajiny vykonávají jednotlivé správy národních parků, které jsou oprávněny vyhlašovat v parku další kategorie chráněných území. Národní parky mají tři zóny ochrany.

V ČR jsou čtyři národní parky (vesměs leží v příhraničních oblastech a na druhé straně hranice na ně navazují národní parky té země, se kterou sousedí):

• Krkonošský národní park (KRNAP) - vyhlášen 1963,
  
• Národní park Šumava (NPS) - vyhlášen 1991,
• Národní park Podyjí - vyhlášen 1991,
• Národní park České Švýcarsko - vyhlášen 2000.

Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce jednotlivých částí území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

CHKO je k 1.1. 2001 v naší republice 24: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labském pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava (část Šumavy je chráněna jako NP a část jako CHKO),  Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.

• Národní přírodní rezervace (NPR)

  Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

  Mezi známé NPR patří:  Adršpašsko-teplické skály, Boubínský prales (CHKO Šumava - leží již vně NP), Broumovské stěny, Čertoryje, Hůrka u Hranic, Karlštejn, Nesyt, Mohelenská Hadcová step, Novozámecký rybník, Rejvíz, Soos, Velký a Malý Tisý, Žofínský prales.
  V našem regionu to je Strabišov-Oulehla k.ú. Lísky a Kunkovice

• Národní přírodní památka (NPP)

  Přírodní útvar obvykle menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, jsou zakázány.

  Mezi známé NPP patří například:  Babiččino údolí, Býčí skála, Chýnovská jeskyně, Jeskyně Pekárna, Panská Skála, Pravčická brána, Rudické propadání, Stránská skála, Suché kkály, Šipka, Valašské muzeum v přírodě, Váté písky, Velký Roudný. 
  V našem regionu to jsou Křéby a Chropyňský rybník.
  

• Přírodní rezervace (PR)

  Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.

  Mezi známé PR patří např.  Babí lom, Borkovická blata, Bosonožský hájek, Čertova skála, Čihadlo, Divoká Šárka, Jalovcová stráň, Jelení žlíbek, Kokořínský důl, Malý Bezděz, Písečný přesyp u Vlkova, Prachovské skály, Prales Jizera, Rabštejn, Turold.
  V našem regionu je to např. Čerňava, Tesák, Smrdutá, Kelčský Javorník a další.

• Přírodní památka (PP)

  Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.

  Jako příklad známé PP jsou Prameny Labe (KRNAP)
  V našem regionu je to např. Pod Kozincem, Na Jančích, Stráň a další.

  Území obecné ochrany přírody

• Územní systém ekologické stability

Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Součástí územního systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory.


• Významný krajinný prvek

ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.


• Přechodně chráněná plocha

Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například
dobu hnízdění.


• Přírodní park

  K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zříditobecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
  Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Mimo tyto kategorie jsou význačná území se zvláštním statutem
(neupravuje je zákon č. 114/92 Sb.)

• Biosférické rezervace (BR)

představují reprezentativní ekologické oblasti využívané jako monitorovací plochy pro projekty programu Člověk a biosféra (MAB). (Program MAB byl vyhlášen v r. 1970 na generální konferenci UNESCO jako racionálně koncipovaný program ekologické spolupráce v planetárním měřítku.) Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Biosférické rezervace postupně plní funkci klíčových oblastí pro ochranu druhů a biologické diverzity. V nárazníkových a přechodových zónách BR by mělo docházet k obnovení narušených ekosystémů, k vytváření interdisciplinárních vazeb pro zajišťování trvale udržitelného rozvoje a hospodaření se zdroji. Součástí světové sítě BR je i šest velkoplošných chráněných území v ČR (např. KRNAP, Šumava, Křivoklátsko, Pálava, Třeboňsko, Bílé Karpaty).

• Evropská ekologická síť (European Ecological Network) – EECONET

  si klade za cíl vytvořit společnou územně propojenou síť, zabezpečující ochranu, obnovu a nerušený vývoj ekosystémů a krajin nesporného evropského významu, integrovanou s ostatními způsoby využití. Tento projekt bude pak třeba zabezpečit legislativně i ekonomicky. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) představují naši národní ekologickou síť. EECONET rozšiřuje tuto síť o tzv. zóny zvýšené péče o krajinu. Klíčová území EECONET jsou části krajiny se soustředěnými přírodními hodnotami celonárodního a celoevropského významu.

• Biokoridory evropského významu

  představují dálkové migrační trasy organismů národního a evropského významu, spojující biocentra.

• Evidované mokřady

Nejvýznamnější mokřady v ČR evidované podle Ramsarské úmluvy o mokřadech.

• Soustava NATURA 2000

5.Tabulky

Tabulka č.1: Zvláště chráněná území, 1991–2001.

Zdroj: AOPK ČR.

Tabulka č.2: Velkoplošná zvlášť chráněná území k 1. 1. 2002

Zdroj: AOPK ČR, SCHKO ČR.

Tabulka č.3: Maloplošná zvlášť chráněná území k 1. 1. 2002

Zdroj: AOPK ČR, SCHKO ČR.

Tabulka č.4 Biosférické rezervace k 1. 1. 1999.
Biosphere reserves as of Jan. 1, 1999 .

Zdroj: MŽP ČR.

Tabulka č.5 : Porovnání ploch MCHÚ v jednotlivých krajích k 31.12. 1998.

Zdroj: Oficiální statistika ČSÚ

Ochrana přírody

Zpět na
hlavní stránky
ČSPOP