Obecně o chráněných územích

1. O zvláště chráněných území obecně
2. Tabulky

1. O zvláště chráněných území obecně

Zákon o státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. z roku 1956 byl v roce 1992 nahrazen zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. v paltém znění. Tento zákon vymezuje typy zvláště chráněných území. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná. Chráněná území jsou rozdělena podle významu, způsobu a předmětu ochrany do několika kategorií: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.

Pro kategorie národní park a chráněná krajinná oblast se vžil termín velkoplošná chráněná území, ostatní jsou maloplošná.

  •  Národní parky (NP)

    Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Státní správu v ochraně přírody a krajiny vykonávají jednotlivé správy národních parků, které jsou oprávněny vyhlašovat v parku další kategorie chráněných území. Národní parky mají tři zóny ochrany.

    V ČR jsou čtyři národní parky (vesměs leží v příhraničních oblastech a na druhé straně hranice na ně navazují národní parky té země, se kterou sousedí):

    • Krkonošský národní park (KRNAP) - vyhlášen 1963,
    • Národní park Šumava (NPS) - vyhlášen 1991,
    • Národní park Podyjí - vyhlášen 1991,
    • Národní park České Švýcarsko - vyhlášen 2000.
  •  Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce jednotlivých částí území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

CHKO je k 1.1. 2001 v naší republice 24: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labském pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava (část Šumavy je chráněna jako NP a část jako CHKO),  Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.

  • Národní přírodní rezervace (NPR)

    Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

    Mezi známé NPR patří:  Adršpašsko-teplické skály, Boubínský prales (CHKO Šumava - leží již vně NP), Broumovské stěny, Čertoryje, Hůrka u Hranic, Karlštejn, Nesyt, Mohelenská Hadcová step, Novozámecký rybník, Rejvíz, Soos, Velký a Malý Tisý, Žofínský prales.
    V našem regionu to je Strabišov-Oulehla k.ú. Lísky a Kunkovice

  • Národní přírodní památka (NPP)

    Přírodní útvar obvykle menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, jsou zakázány.

    Mezi známé NPP patří například:  Babiččino údolí, Býčí skála, Chýnovská jeskyně, Jeskyně Pekárna, Panská Skála, Pravčická brána, Rudické propadání, Stránská skála, Suché kkály, Šipka, Valašské muzeum v přírodě, Váté písky, Velký Roudný. 
    V našem regionu to jsou Křéby a Chropyňský rybník.

  • Přírodní rezervace (PR)

    Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.

    Mezi známé PR patří např.  Babí lom, Borkovická blata, Bosonožský hájek, Čertova skála, Čihadlo, Divoká Šárka, Jalovcová stráň, Jelení žlíbek, Kokořínský důl, Malý Bezděz, Písečný přesyp u Vlkova, Prachovské skály, Prales Jizera, Rabštejn, Turold.
    V našem regionu je to např. Čerňava, Tesák, Smrdutá, Kelčský Javorník a další.

  • Přírodní památka (PP)

    Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.

    Jako příklad známé PP jsou Prameny Labe (KRNAP)
    V našem regionu je to např. Pod Kozincem, Na Jančích, Stráň a další.

    Území obecné ochrany přírody

  • Územní systém ekologické stability
  • Vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Součástí územního systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory.

  • Významný krajinný prvek
  • ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

  • Přechodně chráněná plocha

    Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například
    dobu hnízdění.

  • Přírodní park

    K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zříditobecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
    Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Mimo tyto kategorie jsou význačná území se zvláštním statutem
(neupravuje je zákon č. 114/92 Sb.)

  • Biosférické rezervace (BR)

představují reprezentativní ekologické oblasti využívané jako monitorovací plochy pro projekty programu Člověk a biosféra (MAB). (Program MAB byl vyhlášen v r. 1970 na generální konferenci UNESCO jako racionálně koncipovaný program ekologické spolupráce v planetárním měřítku.) Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Biosférické rezervace postupně plní funkci klíčových oblastí pro ochranu druhů a biologické diverzity. V nárazníkových a přechodových zónách BR by mělo docházet k obnovení narušených ekosystémů, k vytváření interdisciplinárních vazeb pro zajišťování trvale udržitelného rozvoje a hospodaření se zdroji. Součástí světové sítě BR je i šest velkoplošných chráněných území v ČR (např. KRNAP, Šumava, Křivoklátsko, Pálava, Třeboňsko, Bílé Karpaty).

  • Evropská ekologická síť (European Ecological Network) – EECONET

    si klade za cíl vytvořit společnou územně propojenou síť, zabezpečující ochranu, obnovu a nerušený vývoj ekosystémů a krajin nesporného evropského významu, integrovanou s ostatními způsoby využití. Tento projekt bude pak třeba zabezpečit legislativně i ekonomicky. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) představují naši národní ekologickou síť. EECONET rozšiřuje tuto síť o tzv. zóny zvýšené péče o krajinu. Klíčová území EECONET jsou části krajiny se soustředěnými přírodními hodnotami celonárodního a celoevropského významu.

  • Biokoridory evropského významu

    představují dálkové migrační trasy organismů národního a evropského významu, spojující biocentra.

  • Evidované mokřady

Nejvýznamnější mokřady v ČR evidované podle Ramsarské úmluvy o mokřadech.

5.Tabulky

Tabulka č.1: Zvláště chráněná území, 1991–2001.

Kategorie

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999
2000
2001
2001

Počet

Plocha v km2
Národní parky

3

3

3

3

3

3

3

3

3
4
4
1190,2
Chráněné krajinné oblasti

24

24

24

24

24

24

24

24

24
24
24
10 344,6
Národní přírodní rezervace

-

124

124

124

118

118

117

117

110
110
110
278,7
Národní přírodní památky

-

100

100

100

100

100

100

100

101
101
101
29,9
Přírodní rezervace

-

450

488

501

540

572

602

653

676
690
710
338,4
Přírodní památky

-

866

900

931

948

967

1 001

1 051

1084
1096
1121
266,2

Zdroj: AOPK ČR.

Tabulka č.2: Velkoplošná zvlášť chráněná území k 1. 1. 2002

Kategorie

Počet

Výměra
v ha

Výměra bez M-ZCHÚ

% plochy ČR

Národní park

4

119 020

1,51

Chráněná krajinná oblast

24

1 034 465

13,12

Celkem

28

1 153 485

14,63

Zdroj: AOPK ČR, SCHKO ČR.

Tabulka č.3: Maloplošná zvlášť chráněná území k 1. 1. 2002

Kategorie

Počet

Výměra v ha

% plochy ČR

z toho ve V-ZCHÚ

počet

ha

Národní přírodní rezervace

110

27 873

0,35

64

17 798

Národní přírodní památka

101

2 691

0,03

25

595

Přírodní rezervace

710

33 839

0,43

242

13 218

Přírodní památka

1 121

26 616

0,34

263

16 914

Celkem

2 042

91 019

1,15

594

42 525

Zdroj: AOPK ČR, SCHKO ČR.

Tabulka č.4 Biosférické rezervace k 1. 1. 1999.
Biosphere reserves as of Jan. 1, 1999 .

Název BR

Rok
prohlášení

Krajinný charakter

Převládající biomy

Hlavní motiv ochrany

Nejvýznamnější
rušivé vlivy

Hlavní způsoby péče

Přeshraniční vlivy

Bílé Karpaty

1996

středohory, západní okraj karpatského systému
low mountains,
Western edge of the Carpathian
system
bučiny, druhotné louky
beechwood forests, secondary meadows
flóra a fauna polo- kulturních a kulturních orchidejových luk
flora and fauna of semi-cultural and cultural orchid meadows
tech. stavby opuštěné, nesekané louky, eroze na svazích
abandoned tech.
buildings, unsythed
meadows, erosion
on
slopes
kosení orchidejových luk, ochrana lok. kultury
scything orchid meadows, protection
of local culture
Slovensko
Slovakia
Biele Karpaty
Krkonoše

1992

vysokohoří na malé rozloze
high mountains over
a small area
smrčiny, kosodřevina, alpinské louky
spruce forests, dwarf
pine, alpine meadows
arktoalpinská tundra, kary
arctic-alpine tundra, cwms
znečištění ovzduší, nezvládnutá turistika polluted air, uncontrolled tourism přeměna monokultur changes
in single species tree
stands
Polsko
Poland
Karkonoski Park Narodowy
Křivoklátsko

1977

pahorkatina podél říčního údolí
low hills along a river
valley
smíšené lesy, břehové porosty
mixed forests,
river-bank vegetation
vrcholové pleše, skalní útvary
hill-top clearings, rock formations
monokultury, okus
zvěře, chatařství
monocultures, deer
browsing, cottages
přeměna monokultur, přiměřené stavy zvěře changes in monocultures, suitable numbers of game vnitrozemská biosférická rezervace
inland biosphere reservation
Pálava

1986

vápencová
pahorkatina na okraji Pannonie
limestone hills at the edge of the Pannonium
teplomilné smíšené lesy, svahové stepi temperate mixed forests, slope steppes teplomilně laděná flóra i fauna
temperate flora
and fauna
invaze cizích druhů, eutrofizace
invasion by foreign species, eutrophication
ochrana původního reliéfu
protection of original relief
Rakousko
váp. kopce,
Austria limestone hills
Galgenberg
Šumava

1990

středohory modelované ledovcovými kary
medium mountains, corries modelled
by
glaciers
jehlič. tajga, bučiny, druhotné luční bezlesí coniferous taiga, beechwood forests, secondary unforested meadows vrchoviště, ledovcové kary, led. jezera
upland moors, glacial corries, glacial lakes
monokultury, kůrovec, vítr, okus zvěře monocultures, bark beetles, wind, game
browsing
přeměna monokultur, management bezlesí
changes in single species forests, management of unforested areas
Německo
NP Bavorský les
Germany Bayerishe Wald NP
Rakousko
Austria
Mühlviertel
Třeboňsko

1977

pánev s jezerními
sedimenty
basin with lake
sediments
jedl. doubravy, bory, mokřady, písčiny
fir and oak forest types
pine forests, wetlands,
sand banks
rákosiny, rašeliniště, avifauna
reed beds, peat bogs, bird wildlife
odvodňování, eutrofizace,
monokultury
drainage, eutrophication, monocultures
rovnováha zemědělství, péče o lesní porosty, rybářství
agricultural balance, preservation of forest stands, fishing
Rakousko
rybniční oblast
Austria
fish pond area
Waldviertel

Zdroj: MŽP ČR.

Tabulka č.5 : Porovnání ploch MCHÚ v jednotlivých krajích k 31.12. 1998.

Kraj
Celk. plocha kraje
Celk. plocha MCHÚ
% MCHÚ na pl. kraje
NPR
% NPR na pl. kraje
NPP
% NPP na pl. kraje
PR
% PR na pl. kraje
PP
% PP na pl. kraje
(km2)
(ha)
(ha)
(ha)
(ha)
(ha)
Hl.m. Praha
496
2134
4,302
0
0
99
0,200
946
1,907
1089
2,196
Středočeský
11014
11098
1,008
5546
0,504
123
0,011
4701
0,427
728
0,66
Jihočeský
11345
12756
1,124
3141
0,277
535
0,047
4246
0,374
4834
0,426
Západočeský
10875
10960
1,008
2066
0,190
393
0,036
3080
0,283
5421
0,498
Severočeský
7799
6316
0,810
3006
0,385
200
0,026
2090
0,268
1020
0,131
Východočeský
11240
20211
1,798
5057
0,450
501
0,045
4837
0,430
9816
0,873
Jihomoravský
15023
13251
0,882
3081
0,205
411
0,027
7035
0,468
2724
0,181
Severomoravský
11067
9565
0,864
5251
0,474
419
0,038
3218
0,291
677
0,061
Celkem
78859
86291
1,094
27148
0,34426
2681
0,034
30153
0,382
26309
0,334

Zdroj: Oficiální statistika ČSÚ

Ochrana přírody