Obecně
o chráněných územích
|
1.
O zvláště chráněných území obecně |
Zákon o státní ochraně
přírody č. 40/1956 Sb. z roku 1956 byl v roce 1992 nahrazen zákonem
o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. v paltém znění. Tento
zákon vymezuje typy zvláště chráněných území. Území přírodovědecky
či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště
chráněná. Chráněná území jsou rozdělena podle významu, způsobu
a předmětu ochrany do několika kategorií: národní parky, chráněné
krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace,
národní přírodní památky, přírodní památky.
Pro kategorie
národní park a chráněná krajinná oblast se vžil termín velkoplošná
chráněná území, ostatní jsou maloplošná.
Rozsáhlá území, jedinečná
v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají
přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž
rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký
a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno
zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s
vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Státní
správu v ochraně přírody a krajiny vykonávají jednotlivé správy
národních parků, které jsou oprávněny vyhlašovat v parku další
kategorie chráněných území. Národní parky mají tři zóny ochrany.
V ČR jsou čtyři národní
parky (vesměs leží v příhraničních oblastech a na druhé straně
hranice na ně navazují národní parky té země, se kterou sousedí):
- Krkonošský národní
park (KRNAP) - vyhlášen 1963,
- Národní park Šumava
(NPS) - vyhlášen 1991,
- Národní park Podyjí
- vyhlášen 1991,
- Národní park České
Švýcarsko - vyhlášen 2000.
Rozsáhlá území s harmonicky
utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným
podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů
s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami
historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí
podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval
jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické
funkce jednotlivých částí území. Rekreační využití je přípustné,
pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.
CHKO je k 1.1. 2001
v naší republice 24: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les,
Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky,
Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labském pískovce, Litovelské
Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří,
Slavkovský les, Šumava (část Šumavy je chráněna jako NP a část
jako CHKO), Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.
-
Národní
přírodní rezervace (NPR)
Menší území mimořádných
přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou
stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či
mezinárodním měřítku. Využívání národní přírodní rezervace je
možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav
přírodního prostředí.
Mezi známé NPR patří:
Adršpašsko-teplické skály, Boubínský prales (CHKO Šumava - leží
již vně NP), Broumovské stěny, Čertoryje, Hůrka u Hranic, Karlštejn,
Nesyt, Mohelenská Hadcová step, Novozámecký rybník, Rejvíz,
Soos, Velký a Malý Tisý, Žofínský prales.
V našem regionu to je Strabišov-Oulehla k.ú. Lísky a Kunkovice
-
Národní
přírodní památka (NPP)
Přírodní útvar obvykle
menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště
nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů,
s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým
významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností
člověk. Změny či poškozování národních přírodních památek či
jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození,
jsou zakázány.
Mezi známé NPP patří
například: Babiččino údolí, Býčí skála, Chýnovská jeskyně,
Jeskyně Pekárna, Panská Skála, Pravčická brána, Rudické propadání,
Stránská skála, Suché kkály, Šipka, Valašské muzeum v přírodě,
Váté písky, Velký Roudný.
V našem regionu to jsou Křéby a Chropyňský rybník.
-
Přírodní
rezervace (PR)
Menší území soustředěných
přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných
pro příslušnou geografickou oblast.
Mezi známé PR patří
např. Babí lom, Borkovická blata, Bosonožský hájek, Čertova
skála, Čihadlo, Divoká Šárka, Jalovcová stráň, Jelení žlíbek,
Kokořínský důl, Malý Bezděz, Písečný přesyp u Vlkova, Prachovské
skály, Prales Jizera, Rabštejn, Turold.
V našem regionu je to např. Čerňava, Tesák, Smrdutá, Kelčský
Javorník a další.
-
Přírodní
památka (PP)
Přírodní útvar menší
rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných
nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním
ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový,
který vedle přírody formoval svou činností člověk.
Jako příklad známé
PP jsou Prameny Labe (KRNAP)
V našem regionu je to např. Pod Kozincem, Na Jančích, Stráň
a další.
Území
obecné ochrany přírody
-
Územní
systém ekologické stability
Vzájemně propojený
soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů,
které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální
a nadregionální systém ekologické stability. Součástí územního
systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory.
-
ekologicky, geomorfologicky
nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled
nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými
prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní
nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje
podle § 6 zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný
prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé
travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené
skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy
porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
-
Přechodně
chráněná plocha
Území s dočasným nebo
nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných
druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany
přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu.
Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů,
zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná
plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované
období, například
dobu hnízdění.
-
Přírodní
park
K ochraně krajinného
rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami,
který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona,
může orgán ochrany přírody zříditobecně závazným právním předpisem
přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které
by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická
charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností
snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného
rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny
pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště
chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko
a vztahy v krajině.
Mimo
tyto kategorie jsou význačná území se zvláštním statutem
(neupravuje je zákon č. 114/92 Sb.)
představují reprezentativní
ekologické oblasti využívané jako monitorovací plochy pro projekty
programu Člověk a biosféra (MAB). (Program MAB byl vyhlášen v
r. 1970 na generální konferenci UNESCO jako racionálně koncipovaný
program ekologické spolupráce v planetárním měřítku.) Světová
síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala
všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního
zatížení. Biosférické rezervace postupně plní funkci klíčových
oblastí pro ochranu druhů a biologické diverzity. V nárazníkových
a přechodových zónách BR by mělo docházet k obnovení narušených
ekosystémů, k vytváření interdisciplinárních vazeb pro zajišťování
trvale udržitelného rozvoje a hospodaření se zdroji. Součástí
světové sítě BR je i šest velkoplošných chráněných území v ČR
(např. KRNAP, Šumava, Křivoklátsko, Pálava, Třeboňsko, Bílé Karpaty).
-
Evropská
ekologická síť (European Ecological Network) – EECONET
si klade za cíl
vytvořit společnou územně propojenou síť, zabezpečující ochranu,
obnovu a nerušený vývoj ekosystémů a krajin nesporného evropského
významu, integrovanou s ostatními způsoby využití. Tento projekt
bude pak třeba zabezpečit legislativně i ekonomicky. Územní
systémy ekologické stability (ÚSES) představují naši národní
ekologickou síť. EECONET rozšiřuje tuto síť o tzv. zóny zvýšené
péče o krajinu. Klíčová území EECONET jsou části krajiny se
soustředěnými přírodními hodnotami celonárodního a celoevropského
významu.
-
Biokoridory
evropského významu
představují dálkové
migrační trasy organismů národního a evropského významu, spojující
biocentra.
-
Evidované
mokřady
Nejvýznamnější mokřady
v ČR evidované podle Ramsarské úmluvy o mokřadech.
Tabulka č.1: Zvláště
chráněná území, 1991–2001.
Kategorie
|
1991
|
1992
|
1993
|
1994
|
1995
|
1996
|
1997
|
1998
|
1999
|
2000
|
2001
|
2001
|
Počet
|
Plocha
v km2
|
Národní
parky
|
3
|
3
|
3
|
3
|
3
|
3
|
3
|
3
|
3
|
4
|
4
|
1190,2
|
Chráněné
krajinné oblasti
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
24
|
10
344,6
|
Národní
přírodní rezervace
|
-
|
124
|
124
|
124
|
118
|
118
|
117
|
117
|
110
|
110
|
110
|
278,7
|
Národní
přírodní památky
|
-
|
100
|
100
|
100
|
100
|
100
|
100
|
100
|
101
|
101
|
101
|
29,9
|
Přírodní
rezervace
|
-
|
450
|
488
|
501
|
540
|
572
|
602
|
653
|
676
|
690
|
710
|
338,4
|
Přírodní
památky
|
-
|
866
|
900
|
931
|
948
|
967
|
1
001
|
1
051
|
1084
|
1096
|
1121
|
266,2
|
Zdroj: AOPK ČR.
Tabulka č.2: Velkoplošná
zvlášť chráněná území k 1. 1. 2002
Kategorie
|
Počet
|
Výměra
v ha
|
Výměra
bez M-ZCHÚ
|
%
plochy ČR
|
Národní
park |
4
|
119
020
|
1,51
|
Chráněná
krajinná oblast |
24
|
1
034 465
|
13,12
|
Celkem |
28
|
1
153 485
|
14,63
|
Zdroj: AOPK ČR, SCHKO
ČR.
Tabulka č.3: Maloplošná
zvlášť chráněná území k 1. 1. 2002
Kategorie
|
Počet
|
Výměra
v ha
|
%
plochy ČR
|
z
toho ve V-ZCHÚ
|
počet
|
ha
|
Národní
přírodní rezervace |
110
|
27
873
|
0,35
|
64
|
17
798
|
Národní
přírodní památka |
101
|
2
691
|
0,03
|
25
|
595
|
Přírodní
rezervace |
710
|
33
839
|
0,43
|
242
|
13
218
|
Přírodní
památka |
1
121
|
26
616
|
0,34
|
263
|
16
914
|
Celkem |
2
042
|
91
019
|
1,15
|
594
|
42
525
|
Zdroj: AOPK ČR, SCHKO
ČR.
Tabulka č.4 Biosférické
rezervace k 1. 1. 1999.
Biosphere reserves as of Jan. 1, 1999 .
Název
BR
|
Rok
prohlášení
|
Krajinný
charakter
|
Převládající
biomy
|
Hlavní
motiv ochrany
|
Nejvýznamnější
rušivé vlivy
|
Hlavní
způsoby péče
|
Přeshraniční
vlivy
|
Bílé
Karpaty
|
1996
|
středohory,
západní okraj karpatského systému
low mountains,
Western edge of the Carpathian system |
bučiny,
druhotné louky
beechwood forests, secondary meadows |
flóra
a fauna polo- kulturních a kulturních orchidejových luk
flora and fauna of semi-cultural and cultural orchid meadows
|
tech.
stavby opuštěné, nesekané louky, eroze na svazích
abandoned tech.
buildings, unsythed
meadows, erosion
on slopes |
kosení
orchidejových luk, ochrana lok. kultury
scything orchid meadows, protection
of local culture |
Slovensko
Slovakia
Biele Karpaty |
Krkonoše
|
1992
|
vysokohoří
na malé rozloze
high mountains over
a small area |
smrčiny,
kosodřevina, alpinské louky
spruce forests, dwarf
pine, alpine meadows |
arktoalpinská
tundra, kary
arctic-alpine tundra, cwms |
znečištění
ovzduší, nezvládnutá turistika polluted air, uncontrolled tourism
|
přeměna
monokultur changes
in single species tree
stands |
Polsko
Poland
Karkonoski Park Narodowy |
Křivoklátsko
|
1977
|
pahorkatina
podél říčního údolí
low hills along a river valley |
smíšené
lesy, břehové porosty
mixed forests,
river-bank vegetation |
vrcholové
pleše, skalní útvary
hill-top clearings, rock formations |
monokultury,
okus
zvěře, chatařství
monocultures, deer
browsing, cottages |
přeměna
monokultur, přiměřené stavy zvěře changes in monocultures,
suitable numbers of game |
vnitrozemská
biosférická rezervace
inland biosphere reservation |
Pálava
|
1986
|
vápencová
pahorkatina na okraji Pannonie
limestone hills at the edge of the Pannonium |
teplomilné
smíšené lesy, svahové stepi temperate mixed forests, slope
steppes |
teplomilně
laděná flóra i fauna
temperate flora
and fauna |
invaze
cizích druhů, eutrofizace
invasion by foreign species, eutrophication |
ochrana
původního reliéfu
protection of original relief |
Rakousko
váp. kopce,
Austria limestone hills
Galgenberg |
Šumava
|
1990
|
středohory
modelované ledovcovými kary
medium mountains, corries modelled
by glaciers |
jehlič.
tajga, bučiny, druhotné luční bezlesí coniferous taiga, beechwood
forests, secondary unforested meadows |
vrchoviště,
ledovcové kary, led. jezera
upland moors, glacial corries, glacial lakes |
monokultury,
kůrovec, vítr, okus zvěře monocultures, bark beetles, wind,
game
browsing |
přeměna
monokultur, management bezlesí
changes in single species forests, management of unforested
areas |
Německo
NP Bavorský les
Germany Bayerishe Wald NP
Rakousko
Austria Mühlviertel |
Třeboňsko
|
1977
|
pánev
s jezerními
sedimenty
basin with lake
sediments |
jedl.
doubravy, bory, mokřady, písčiny
fir and oak forest types
pine forests, wetlands,
sand banks |
rákosiny,
rašeliniště, avifauna
reed beds, peat bogs, bird wildlife |
odvodňování,
eutrofizace,
monokultury
drainage, eutrophication, monocultures |
rovnováha
zemědělství, péče o lesní porosty, rybářství
agricultural balance, preservation of forest stands, fishing
|
Rakousko
rybniční oblast
Austria
fish pond area Waldviertel |
Zdroj: MŽP ČR.
Tabulka č.5 : Porovnání
ploch MCHÚ v jednotlivých krajích k 31.12. 1998.
Kraj
|
Celk.
plocha kraje
|
Celk.
plocha MCHÚ
|
%
MCHÚ na pl. kraje
|
NPR
|
%
NPR na pl. kraje
|
NPP
|
%
NPP na pl. kraje
|
PR
|
%
PR na pl. kraje
|
PP
|
%
PP na pl. kraje
|
|
(km2)
|
(ha)
|
|
(ha)
|
|
(ha)
|
|
(ha)
|
|
(ha)
|
|
Hl.m.
Praha |
496
|
2134
|
4,302
|
0
|
0
|
99
|
0,200
|
946
|
1,907
|
1089
|
2,196
|
Středočeský |
11014
|
11098
|
1,008
|
5546
|
0,504
|
123
|
0,011
|
4701
|
0,427
|
728
|
0,66
|
Jihočeský |
11345
|
12756
|
1,124
|
3141
|
0,277
|
535
|
0,047
|
4246
|
0,374
|
4834
|
0,426
|
Západočeský |
10875
|
10960
|
1,008
|
2066
|
0,190
|
393
|
0,036
|
3080
|
0,283
|
5421
|
0,498
|
Severočeský |
7799
|
6316
|
0,810
|
3006
|
0,385
|
200
|
0,026
|
2090
|
0,268
|
1020
|
0,131
|
Východočeský |
11240
|
20211
|
1,798
|
5057
|
0,450
|
501
|
0,045
|
4837
|
0,430
|
9816
|
0,873
|
Jihomoravský |
15023
|
13251
|
0,882
|
3081
|
0,205
|
411
|
0,027
|
7035
|
0,468
|
2724
|
0,181
|
Severomoravský |
11067
|
9565
|
0,864
|
5251
|
0,474
|
419
|
0,038
|
3218
|
0,291
|
677
|
0,061
|
Celkem
|
78859
|
86291
|
1,094
|
27148
|
0,34426
|
2681
|
0,034
|
30153
|
0,382
|
26309
|
0,334
|
Zdroj: Oficiální
statistika ČSÚ
Ochrana
přírody
|