Příklady využití:

1. vlastní činnost orgánů ochrany přírody (především pověřené úřady, úřady s rozšířenou působností, krajské úřady), případně dalších institucí a organizací
(vyhlašování zákonné ochrany cenných lokalit a stromů, včetně jejich předběžné i následné evidence, vymezování územního systému ekologické stability atd.),

2. činnost dalších složek státní správy, především stavebních úřadů
(pořizování územně plánovací dokumentace, územní a stavební řízení v místech zahrnujících cenné lokality pro ochranu přírody atd.),

3. poskytování informací občanům podle zákona o právu na informace o životním prostředí č. 123/98 Sb.,

4. prezentace činnosti orgánu ochrany přírody,

5. archivace cenných údajů ochrany přírody.

Poznámka k bodu 3.: některé údaje např. konkrétní lokality nálezů zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, nebudou z pochopitelných důvodů (i v souvislosti se zákonem č.123/98 Sb. - zákon o právu na informace o životním prostředí, §8) v plné míře veřejnosti zpřístupněny.

2. Předpoklady pro práci s GISOP

2.1 Hardwarové vybavení
Pro provozování GISOP je nutný počítač PC umožňující instalaci zvoleného programu pro práci s GIS.

2.2 Softwarové vybavení
GISOP byl zpracován v demoverzi programu Topo® variantě BASIC Demo 2.0.3 umožňující uložení dat mimo vlastního vnitřního formátu .blk i ve formátech .shp (ESRI ArcExplorer™ a ArcView™ software ) , .vfk a .dxf.

3. Úvod ke GISOP

3.1 O geografických informačních systémech (GIS) obecně

GIS umožňuje zaznamenat údaje o objektu spolu s daty o jeho poloze v rámci uceleného systému. Tato data jsou označována jako prostorová. Pomocí GIS je možno provádět řadu analýz a vyhodnocování pořízených dat. V jeho prostředí lze rovněž vyhodnotit vlastnosti objektů, jejich polohu a tyto případně dále propojovat s databázemi (interními i externími).
Jednoduchými metodami lze v prostředí GIS rovněž analyzovat prostorové vztahy mezi objekty a tyto přehledně zobrazit.
Běžnému uživateli může GIS zcela nahradit "papírovou" mapu i se všemi provázanými údaji (např. mapy chráněných území nebo významných krajinných prvků propojených s údaji o jejich inventarizaci, výskytu chráněných druhů, seznamu pořízených fotografií a provedených kontrolách).
Vytvořený systém dále umožňuje provádět jednoduchou aktualizaci údajů a pořizování nových.

Jedna ze souhrnných definic GIS:

3.2 Data a druhy dat

Součástí GIS mohou být tři základní druhy dat:

1. Rastrová data
Jsou charakterizována množinou bodů, podobně jako běžný obrázek v počítači. Přesnost daného modelu je určena velikostí bodu. Nejčastějšími rastrovými daty jsou naskenované a transformované mapy ve formátech .bmp, .jpg.,.cit, .ras. Tato data lze editovat pouze jako celek (např. provést transformaci či změnit barvu rastru).

2. Vektorová data
Na rozdíl od rastrových je lze editovat jednotlivě a propojovat je s databázemi.
Druhy vektorových dat:
Bod - bodový prvek - charakterizován souřadnicemi v prostoru (strom, vrchol ap.),
Linie - liniový prvek - uspořádaný soubor zřetězených souřadnic (hranice přírodního parku, potok, vrstevnice ap.),
Plocha - polygony - plošný prvek - uzavřený obrazec jehož obvod tvoří množina uspořádaných souřadnic (lesní porost, plocha zvláště chráněného území apod.).

Nejčastější formáty .shp, .dgn, .dxf, .blk (podle programu v nichž byly vytvořeny).

Vektorová data tvoří spolu s připojenými databázemi jádro GIS.

3. Databáze jsou většinou uloženy ve formě tabelárních dat a připojeny k vektorovým datům. Nejčastější formát je .dbf. Mohou být přímou součástí vektorových dat (jako interní databáze v GISOP) nebo je lze ke GIS připojit (externí databáze-DISOP).

3.3 Práce s GIS

Pro vektorová i rastrová data je typické uspořádávání informací do geografických vrstev. Tyto vrstvy si lze představit jako na sebe vrstvené průsvitky tématických vrstev (oblastí). Vrstva je definována jako soubor prvků daného typu se společným atributem (lesy, potoky, vrcholy).
Systém umožňuje dotazování pomocí databáze či grafiky na stávající vektorová i rastrová témata.
Dále nabízí schopnost geografického modelování a analýzy na témata nová, vytvořená na základě kombinovaných výběrů z původních geografických vrstev. V GIS je obsažena řada uživatelských nástrojů pro práci s vektorovými a rastrovými daty, jež umožňují data dále podrobně různými způsoby a metodami zpracovávat a analyzovat.
Jako jednu z konečných fází práce s mapami umožňuje GIS vytvořit přehledné výstupy požadovaných údajů. Ve státní správě a samosprávě je možné využití např. i pro informování občanů.

4. GISOP - geografický informační systém ochrany přírody (mapová část a interní databáze) příklad vytvořených vrstev pro Městský úřad Bystřice pod Hostýnem.

4.1 Doporučené rastry pro práci systému

A/ Základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000 (základní rastr systému)
B/ Ortofotomapy v měřítku 1 : 5 000
C/ Katastrální mapy
D/ Státní mapy odvozené v měřítku 1 : 5 000

4.2 Vytvořená vektorová data a interní databáze - popisy geografických vrstev
Tabulky jsou uvedeny v kompletním manuálu.

5. Podrobný popis jednotlivých vrstev a interních databází
Podrobné struktury databází jsou obsaženy pouze v kompletním manuálu.

5.1 HRANICE POVĚŘENÉHO ÚŘADU - hrapovur
5.2 HRANICE PŘÍRODNÍHO PARKU HOSTÝNSKÉ VRCHY - hrapripar
5.3 HRANICE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ BYSTŘICE POD HOSTÝNEM - hrakubph
5.4 HRANICE OKRESU KROMĚŘÍŽ - hraokrkm
5.5 ORIENTAČNÍ KATASTRÁLNÍ HRANICE OBCÍ - hrakuobci
5.6 PAMÁTNÉ STROMY - pamstr (složka Stromy)
5.7 HRANICE OCHRANNÉHO PÁSMA PAMÁTNÝCH STROMU - oppamstr
5.8 VÝZNAMNÉ STROMY - vyznstr
5.9 VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY - vkp
5.10 VÝZNAMNÉ LOKALITY - vyzlok
5.11 OBJEKTY OCHRANY PŘÍRODY - objop
5.12 ZVLÁŠTÉ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ - zchu)
5.13 NÁVRHY ZVLÁŠTÉ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ, VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ A PAMÁTNÝCH STROMŮ - navrhy (složka NAVRHY)
5.14 NÁVRHY LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 - natura (složka NATURA)
5.15 HRANICE PŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ- hraplo (složka Ostathr)

Upozornění:

Manuál je možné používat pouze v souladu s podmínkami používání DISOP.

Microsoft®, Windows® jsou buď registrované ochranné známky nebo ochranné známky společnosti Microsoft Corporation ve Spojených státech amerických a/nebo v dalších zemích. Jiné uvedené názvy společností a produktů mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.