Mechorosty patří k nejstarším suchozemským rostlinám. Jednotlivé rostlinky jsou jen několik milimetrů až centimetrů vysoké, rozmnožují se výtrusy nebo vegetativně. Na rozdíl od ostatních skupin vyšších rostlin nemají vodivá pletiva ani kořeny. Vodu přijímají většinou celým povrchem. S vlhkostí přijímají ze svého okolí také škodlivé látky. Jsou přirozenými indikátory znečištění. Mají důležitý význam pro vodní režim lesů a rašelinišť. Systematicky se dělí na 3 samostatná oddělení: hlevíky, játrovky a mechy. V Hostýnských vrších roste téměř 30 % ze všech mechorostů České republiky. Bohatost flóry mechorostů je dána množstvím dostupných substrátů a také geologickým podložím. Hostýnské vrchy jsou dosud značně lesnaté a ve starších porostech s přírodě blízkým zastoupením dřevin se nachází nejvzácnější druhy (pařezovec křivolistý, dřevomilka různolistá, dvouhrotcovka lámavá). Poměrně vzácné jsou rašeliníky v okolí lesních potůčků a mokřin.
Kapraďorosty mají oproti mechorostům vodivá pletiva - cévní svazky a pravé kořeny. Také se rozmnožují výtrusy. Mezi kapraďorosty řadíme plavuně, přesličky a kapradiny. Tyto příbuzné skupiny rostlin mají na první pohled velmi rozdílný vzhled. V květeně Hostýnských vrchů jsou kapraďorosty vesměs zastoupeny běžnými druhy, ale rostou nebo v minulosti tu rostly i druhy zajímavé a velmi vzácné. Mimo negativních změn prostředí způsobuje úbytek kapraďorostů i jejich složitý vývoj. Také pokud je několik let po sobě ve vegetačním období suché počasí, nejenže usychají dospělé rostliny, ale nemůže dojít k oplození a nové rostliny nevzniknou.