A. OBECNÁ ČÁST

1) Účel vymezení ptačí oblasti
2) Odůvodnění vymezení hranic
3) Zhodnocení současného stavu, druhy
4) Ochrana území
5) Dopady na státní rozpočet
6) Soulad s platnou právní úpravou

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ

A. OBECNÁ ČÁST

1) Účel vymezení ptačí oblasti.

Ptačí oblasti jsou území, jejichž vymezení je nezbytné pro naplnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (dále jen "směrnice o ptácích"), konkrétně jejího článku 4 odst. 1 a 2. Ptačí oblasti se zřizují pro druhy z přílohy I směrnice o ptácích a pro stěhované druhy, které se na území ČR pravidelně vyskytují. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Stav druhu z hlediska ochrany je považován za příznivý, jestliže údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen a existují dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací.

Klíčové pro zachování populací druhů ptáků je zejména zachování, případně zlepšení ekologického stavu biotopů, na které jsou tyto druhy vázány.

2) Odůvodnění vymezení hranic.

S ohledem na požadavky čl. 2 směrnice o ptácích navrhuje Ministerstvo životního prostředí vymezení těchto území tak, aby bylo možné vhodně skloubit požadavky vyplývající z ekologických nároků jednotlivých druhů ptáků, pro které je oblast vymezena, s cílem zachování jejich populací v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany, se zájmy hospodářskými, rekreace i dalšími zájmy v území. Z těchto důvodů jsou území vymezována tak, aby pokrývala dostatečnou plochu biotopů, významných pro druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany, byla zachována možnost pro realizaci různých projektů jak veřejné správy, tak soukromé sféry a zároveň umožněna realizace kompenzačních opatření, bude-li to nezbytné v souladu s požadavky článku 6 odst. 2 - 4 směrnice Rady č. 92/43/EHS.

Území odpovídá kriteriím pro vymezení ptačích oblastí, na základě několikaletého monitoringu je možné konstatovat, že se zde vyskytuje v průměru 60-80 párů lejska malého a 25-30 párů strakapouda bělohřbetého.
Pozn. ČSPOP: výměra ptačí oblasti Hostýnské vrchy je 5176,9520 ha.

3) Zhodnocení současného stavu.

Hostýnské vrchy patří z hlediska zeměpisného k západní části Karpatského systému a jsou součástí vnější části karpatského oblouku. Nejvyšším vrcholem je Kelečský Javorník s 865 m nadmořské výšky. Lesy zabírají přes 90 % plochy navrhované ptačí oblasti, zbytek připadá na louky, pastviny, vodní toky a sídla. Lesní porosty jsou z 60 % jehličnaté s převahou smrkových monokultur a z 30%bukové, rovněž s převahou monokultur. Z původních bukových a jedlobukových porostů i s jejich bohatým bylinným patrem se zachovaly jen zbytky na několika málo místech, které jsou dnes přírodními rezervacemi. V celé oblasti, a to i v některých rezervacích, jsou vysoké stavy především daňčí, ale také srnčí zvěře. Důsledkem je nadměrný okus brzdící zmlazování listnáčů a jedle. V oblasti se nalézají tři obce a početné rekreační objekty. Hostýnské vrchy patří k nejnavštěvovanějším oblastem střední Moravy v době letní i zimní rekreace. Ornitologicky nejcennější jsou zbytky původních bukových a jedlobukových porostů pralesovitého charakteru, které jsou nejvýznamnějšími lokalitami strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. Z dalších šplhavců se zde vyskytuje žluna šedá (Picus canus) a datel černý (Dryocopus martius). Vzácně je zjišťován datlík tříprstý (Picoides tridactylus), ale jeho hnízdění se dosud nepodařilo prokázat.V horských lesích s převahou buků hnízdí poměrně početná populace lejska malého (Ficedula parva) a lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca) a ve starých porostech porostech čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas) a krkavec velký (Corvus corax). Doposud se nepodařilo prokázat hnízdění sýce rousného (Aegolius funereus) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), velmi vzácně hnízdí výr velký (Bubo bubo). Smrkové porosty obývají vzácně kos horský (Turdus torquatus) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). V centrální části přežívá zřejmě již zbytková populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia). Louky v podhůří Hostýnských vrchů jsou využívány buď k pastvě nebo jsou nepravidelně koseny. Na některých místech se zachovaly zbytky původních lučních porostů s bohatou karpatskou květenou a s rozptýlenou zelení. Nejvýznamnějšími ptačími druhy těchto stanovišť jsou chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Všechny vodní toky v Hostýnských vrších náleží k štěrkonosným tokům pstruhového pásma. Ve všech případech se jedná o menší toky, nepřesahující šířku koryta 4 m, s břehovými porosty tvořenými olší, jasanem a javorem a v dolních tocích vrbou. Typickými hnízdícími druhy jsou skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinerea) a konipas bílý (Motacilla alba).Vdolních úsecích hnízdí nepočetně ledňáček říční (Alcedo atthis) a v přilehlých břehových porostech cvrčilka zelená (Locustella naevia) a cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). Za potravou zalétá čáp černý (Ciconia nigra). Břehové porosty jsou významnými tahovými koridory protahujících druhů ptáků.

Další druhy přílohy I směrnice o ptácích

4) Ochrana území.

Při zajištění ochrany druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí a s ohledem na cíle ochrany těchto území vychází Ministerstvo životního prostředí ze stávajícího stupně ochrany území a navrhuje jako ochranné podmínky pouze takové činnosti, u nichž je pravděpodobný vliv na biotopy druhů ptáků z přílohy I směrnice o ptácích a stěhovavých druhů, které se na území ČR pravidelně vyskytují. Druhou skupinou jsou pak činnosti, u kterých je nezbytné zohlednit požadavky jednotlivých druhů na zajištění klidu, zejména v období hnízdění. Obecně je potřebné volit takový způsob jejich realizace, který nebude znamenat negativní vliv na početnost populací druhů, pro které je oblast zřízena. Pro řadu konkrétních činností MŽP předpokládá využití možnosti uzavírat dohody a smlouvy mezi orgány ochrany přírody a vlastníky, případně nájemci pozemků.
Při formulování ochranných podmínek bylo přihlédnuto rovněž k ochraně druhů ptáků, vyplývající z ustanovení § 5 a a § 50 zákona č. 114/92 Sb., v platném znění.

5) Dopady na státní rozpočet.

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet. Jestliže na základě rozhodnutí vydaného na základě tohoto nařízení vlády dojde ke vzniku nároku na náhradu za ztížení zemědělského nebo lesnického hospodaření, případně hospodaření na rybnících, má vlastník nebo nájemce nárok na její finanční náhradu ve smyslu odst. 2 § 58 zákona. Protože v ptačí oblasti nejsou zákonem žádné činnosti zakázané, mohl by vzniknout nárok na finanční náhradu pouze v případě, že souhlas k některé z činností, uvedených v § 3 odst. 1 tohoto nařízení vlády, nebude vydán, protože by jejich realizace mohla způsobit významné negativní ovlivnění stavu druhů z hlediska ochrany, a následně by mohlo být ohroženo naplnění cíle ochrany ptačí oblasti. Nárok na náhradu za ztížení hospodaření by mohl vzniknout i na základě plnění podmínek pravomocného rozhodnutí, vydaného orgánem ochrany přírody podle § 3 odst. 1 tohoto nařízení vlády, jejichž formulace bude zajišťovat požadavky dané cílem ochrany ptačí oblasti ( dle článku 2 směrnice Rady č. 79/409/EHS.) Postup při uplatnění nároku vlastníků, příp. nájemců pozemků bude vycházet z ustanovení § 58 zákona a prováděcí vyhlášky k tomuto ustanovení. Odhad zvýšení nákladů ze státního rozpočtu, vyvolaný nezbytností hradit náhrady za omezení hospodaření v důsledku omezení vyplývajícího z části 3-5 zákona nebo rozhodnutí vydaného na základě zákona nebo prováděcích předpisů k němu, byl obsažen v důvodové zprávě k novele zákona ve výši je 399 milionů korun českých ročně. V případě, ptačích oblastí může požadavky na finanční náhrady ovlivnit i možnost uzavřít dohody ve smyslu odst. 4 § 45e zákona, další možností je úprava režimu hospodaření při zapojení vlastníků, příp. nájemců pozemků do některého z dotačních programů s vazbou na uvedené typy hospodaření. V těchto případech nebude uplatněn postup podle § 58 zákona.

Jiné nároky na navýšení výdajů státního rozpočtu nebyly v rámci projednání ptačí oblasti uplatněny.

6) Soulad s platnou právní úpravou.

Tento návrh je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky a je jím naplňován jeden z cílů zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Svým cílem souvisí s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána (konkrétně např. slouží k naplnění Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť a Úmluvy o biologické rozmanitosti).

Návrh je v souladu se zásadami obsaženými v předpisech Evropské unie, které s předmětnou problematikou souvisí. Slouží k plnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady (ES) č. 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků.

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1
Zřizuje se ptačí oblast a stanoví se předmět a cíl ochrany této oblasti.

K § 2
Vymezení ptačí oblasti

K § 3
Stanoví se ochranné podmínky (OP) ve smyslu § 45e odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.

a) OP řeší požadavek na omezení rušení druhů ptáků a ochranu jejich biotopu v období hnízdění. Nejsou jí dotčeny těžby nahodilé v případě nezbytných opatření k ochraně lesa
b) OP řeší, v zájmu omezení negativního ovlivnění populací dotčených druhů, možnost usměrnit vymezení turisticky využívaných cest mimo území s nejvyšší hustotou populací druhů ptáků, pro které je ptačí oblast navržena
c) OP je navržena jako nástroj k zachování (obnovení) takové struktury lesních ekosystémů a potravních řetězců, která odpovídá ekologickým nárokům ptáků
d) OP je navržena pro zajištění potřebné minimální rozlohy a způsobu užívání biotopů strakapouda bělohřbetého a lejska malého, jako základní podmínka pro zachování populací těchto druhů
e) OP řeší požadavek na zajištění ekologických nároků druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti a ochranu biotopu, na který jsou tyto druhy vázány. Nejsou jí dotčeny těžby nahodilé v případě nezbytných opatření k ochraně lesa a v případě oznámení plánu těžeb minimálně v dané lhůtě není tato podmínka využitelná. Je prostředkem k dosažení dohody mezi orgánem ochrany přírody a správcem pozemků určených k plnění funkcí lesa.

K § 4
Účinnost nařízení vlády se navrhuje dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Zdroj informací: 2), 3), 4).