Lesy a lesní hospodářství

 


Region Bystřice pod Hostýnem a Hostýnské vrchy

 

 

Rozbor stavu lesních porostů v Hostýnských vrších v minulosti

 

Zdroj: Svačina,T.: Rozbor stavu lesních porostů v Hostýnských vrších v minulosti. ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.-Dep. in OkÚ-RŽP Kroměříž et ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Pro zobrazení vybrané kapitoly, tabulky či grafu klikněte na jejich odkazy v obsahu.

Obsah

1. Úvod

2. Stav k roku 1950

2.1 Organizační členění
2.2 Výměry
2.3. Způsoby porostní obnovy
2.4 Pěstební směrnice
2.5 Ochrana lesa
2.6 Těžba
2.7 Zastoupení dřevin
2.8 Zastoupení hlavních dřevin ve věkových stupních
2.9 Věk podle dřevin
2.10 Zásoba a zakmenění
2.10.1 Celkem
2.10.2 Zásoba a zakmenění hlavních dřevin ve věkových stupních
2.11 Bonita

3. Zásady hospodaření po roce 1950
3.1 Volba dřevin
3.2 Celkové vyhodnocení zastoupení dřevin

4. Seznam tabulek a grafů
5. Literatura
6. Opravy a poznámky

Tabulky

Tabulka č.1: % zastoupení dřevin  na LZ Rajnochovice roce 1844, 1938 a 1950.

Tabulka č.2: Zastoupení dřevin (dle redukované plochy-zastoupení ve všech   věkových stupních celkem v % celkové plochy porostní) na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Tabulka č.3: Zastoupení vybraných hlavních dřevin (SM, BK, JD) a jeho % vyjádření  v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Tabulka č.4: Věk podle dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Tabulka č.5: Přehled zásob zakmenění pro jednotlivé dřeviny na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Tabulka č.6: Zásoby a zakmenění vybraných hlavních dřevin (SM, BK, JD) v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Tabulka č.7: Průměrný bonitní stupeň jednotlivých hlavních dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Tabulka č.8: % zastoupení dřevin na LZ Rajnochovice v minulosti /veškeré zjištěné údaje/.

Grafy

Graf č.1: Relativní zastoupení dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1844, 1938 a 1950.

Graf č.2: Relativní zastoupení jednotlivých hlavních dřevin v pořadí SM, BK, JD    v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Graf č.3: Zakmenění jednotlivých dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Graf č.4: Skutečná plocha jednotlivých  dřevin (v ha) na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Graf č.5: Zásoba/ha skutečné plochy u jednotlivých  dřevin (v plm) na LZ                Rajnochovice v roce 1950.

Grafy č.6: 1-zakmenění, 2-skutečná plocha a 3-zásoba m3 na ha skutečné plochy hlavních dřevin (pro SM-grafy č.6 A , BK-grafy č.6 B a JD-grafy č.6 C) v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Graf č.7: % zastoupení vybraných hlavních dřevin na LZ Rajnochovice v minulosti (veškeré zjištěné údaje) A/ SM, B/BK, C/JD, D/ JS, E/JV (včetně KL).

 

1. Úvod

Byl zjišťován historický stav lesa se zřetelem na polohu chráněných území, pro které byl vyhotovován plán péče. Dobová terminologie byla  částečně zachována.

Pozn.: označení JV bylo použito pro taxony javor klen a javor mléč dohromady. V historických hospodářských lesních plánech (1840-1959) je jmenován v přehledech pouze „klen“, zřejmě nebyly od sebe rozlišovány.

Termíny:

redukovaná plocha porostu: (RPP)-plocha plně využitá k produkci, t.j. plocha o plném zakmenění 10. RPP=zakmenění x skutečná plocha porostu

bonita dřeviny: označení produkční zdatnosti dřeviny, podmíněné především produkční zdatností stanoviště. Rozeznáváme bonitní třídy (1-5) a bonitní stupně (1-9), 1 - nejlepší bonita.

další odborné lesnické termíny: dle zákona č.289/95 Sb. o lesích a příslušné prováděcí vyhlášky  (viz E. Literatura).

 

2. Stav k roku 1950

2. 1 Organizační členění

Lesní závod Rajnochovice se skládal ze tří spolu nesouvisejících částí. Hlavní část byla tvořena polesími Lhota, Loukov, Chvalčov, Kotáry a Rajnochovice, které tvořily souvislý celek. Druhou a třetí část byly dvě oddělené části polesí Kostelec. Sídlo lesního závodu bylo v Rajnochovicích.

Pozn.: 1.1. 1972 došlo ke sloučení LZ Rajnochovice a LZ Kroměříž v LZ Bystřice pod Hostýnem.

Poloha dotčených zvláště chráněných území v jednotlivých polesích:

PR Smrdutá-polesí Chvalčov

PR Tesák-polesí Kotáry

PR Sochová-polesí Rajnochovice /převážná část/ a polesí Kotáry /minimální část/

2.2 Výměry

Rozloha lesa LZ Rajnochovice činila dle katastrálního stavu koncem roku 1949 6654,72 ha. Dle vlastního lesnického měření byla však výměra LZ 6755,9 ha. Vlastní plocha porostní činila 6078,47 ha (viz tab.č.5).

Rozdíl byl způsoben revizí 1. pozemkové reformy v roce 1948 a zalesněním některých nelesních pozemků.

Polesí Chvalčov mělo 1129,73 ha, Kotáry 1295,93 ha a Rajnochovice 1301,92 ha.

2.3 Způsoby porostní obnovy 

Původní porosty, pokud nebyly zmlazeny, byly likvidovány holou sečí a na vzniklé paseky byl vyséván, později vysazován smrk, čímž vznikly stejnorodé rozsáhlé smrčiny. Také mezery v přirozených nárostech byly doplňována smrkem. Pro zmlazování se používalo vesměs okrajové seče, zřídka seče kotlíkové.

2.4 Pěstební směrnice

V minulosti nebyly porosty vůbec probírány ani obnovovány. Teprve později byly porosty vychovávány slabými probírkami. Hospodářská osnova 1929-1938 již navrhuje pěstování smíšených porostů, v nichž by pokleslo zastoupení SM ve prospěch listnáčů z důvodů ochrany půdy a pro větší odolnost. Přesto byly i nadále pěstovány téměř čisté smrkové porosty.

2.5 Ochrana lesa

Přes značné množství sněhových srážek v této oblasti byl zaznamenán pouze jeden větší sněhový polom a to roce 1930, jímž byly prolámány smrkové tyčkoviny ve středních polohách, hlavně v polesí Chvalčov. Polom však nezanechal vážnější následky.

2.6 Těžba

Byla prováděna v letním období, poněvadž zimní nedovolovala silnější vrstva sněhu. Téměř celou těžbu spotřebovaly vlastní pily a blízké dřevařské závody.

2.7 Zastoupení dřevin

Za autochtonní dřeviny v horské části  LZ Rajnochovice byly stanoveny jedle, buk s příměsí javoru klenu, jasanu a ojediněle též lípy a jilmu. Před rokem 1830 se v této oblasti vůbec nevyskytoval smrk.

Zastoupení dřevin u porostů nesvěrkovaných bylo zjištěno okulárním odhadem při venkovním šetření. U porostů svěrkovaných bylo vypočteno dle RPP.

 Tabulka č.1: % zastoupení dřevin  na LZ Rajnochovice roce 1844, 1938 a 1950.

Rok

SM

JD

BK

JV

JS

JL, LP, DB, HB

BO, MD

celkem

1844 1)

4,9

53

36,5

3,5

1,7

0,3

0,1

100

1938

55,6

11

28,9

1,7

1,2

0,9

0,7

100

1950

57,1

4

29

2

2,4

2,1

1,6

98,2 2).

Pozn.:
1) dle hospodářského lesního plánu pro decenium 1840-1849 pro tehdejší polesí Rajnochovice,Kotáry,Podhradní  Lhota a Police, podrobněji viz tab č.8. 
2) v roce 1950 navíc BŘ 1,4 % a OLŠ 0,4 % viz tab.č.2.

 Graf č.1: Relativní zastoupení dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1844, 1938 a 1950.

Tabulka č.2:  Zastoupení dřevin (dle redukované plochy-zastoupení ve všech věkových stupních celkem v % celkové plochy porostní) na LZ Rajnochovice v roce 1950.

SM

BK

JD

JS

JV

DB

MD

HB

BO

OLŠ

LP

JL

celkem

57,1

29,0

4

2,4

2,0

1,4

1,2

1,1

0,6

0,5

0,4

0,2

0,1

100

+ vtroušená osika v kulturách

 Pozn.: podrobný přehled změn zastoupení jednotlivých dřevin 1840-1950  viz tab.č.8.

 
2.8 Zastoupení hlavních dřevin ve věkových stupních

Tabulka č.3: Zastoupení vybraných hlavních dřevin (SM, BK, JD) a jeho % vyjádření v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

smrk: celkové zastoupení 57,1 %

věk

1-9

10-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80-89

90-99

100-109

110-119

120+

zast.

1,9

7,4

7,4

8,9

8,1

5,2

5,4

6,9

2,5

1,5

1,2

0,2

0,5

%

3,3

13

13

15,5

14,2

9,1

9,4

12,1

4,4

2,6

2,1

0,4

0,9

buk: celkové zastoupení 29 %

věk

1-9

10-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80-89

90-99

100-109

110-119

120+

zast.

0,7

2,8

2,5

1,7

2

3,8

3

4,2

2,6

1,8

0,9

1

2

%

2,4

9,7

8,6

5,9

6,9

13,1

10,3

14,5

9

6,2

3,1

3,4

6,9

jedle: celkové zastoupení 4 %

věk

1-9

10-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80-89

90-99

100-109

110-119

120+

zast.

0,2

0,4

0,3

0,1

0,2

0,2

0,2

0,2

0,3

0,3

0,3

0,2

1,1

%

5

10

7,5

2,5

5

5

5

5

7,5

7,5

7,5

5

27,5

Pozn.:

1/ řádek zast. udává  % podíl dle jednotlivých věkových stupňů, což je údaj, který je pro dřeviny uveden v tab. č.2. 

2/ řádek  %  vyjadřuje relativní zastoupení jednotlivých dřevin ve věkovém stupni, přičemž součet zastoupení jednotlivé dřeviny ve věk. stupních=100 %.

 

Graf č.2: Relativní zastoupení jednotlivých hlavních dřevin v pořadí SM, BK, JD v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Pozn. ke grafu č.2: v grafu je vyjádřeno pouze relativní zastoupení. Cílem je zobrazit poměr zastoupení jednotlivých druhů dřevin v jednotlivých věkových stupních. V grafu jsou zachyceny hodnoty 2. řádku z tabulky č.3.

2.9 Věk podle dřevin

Tabulka č.4: Věk podle dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1950.

(střední stáří plošné)

SM

BK

JD

JS

JV

DB

MD

HB

BO

OLŠ

LP

JL

46,5

63,0

79,0

57,4

64,5

35,2

52,4

59,8

32,9

63,3

39,4

52,4

98,6

Průměrné stáří plošné je  53,7 let.

2.10 Zásoba a zakmenění

2.10.1 Celkem

 Zásoba v plm hroubí s kůrou na pni činí 1.434.159 plm. Z toho připadá na jehličnaté 995.285 plm a listnaté 438.874 plm.

Průměrné celkové zakmenění činí u dřevin jehličnatých 9,04 a listnatých 8,97. Celkem 9,01.

Zásoba byla zjišťována u porostů do 60 let podle tabulek výnosových na podkladě bonity, věku a odhadnutého konkrétního zakmenění, jímž byly tabulkové údaje redukovány. Hmota v porostech 60 + let starých byla zjištěna vysvěrkováním. Porosty od 60 do 80 let i stejnoměrné rozsáhlejší porosty byly z převážné části vysvěrkovány na zkusmých plochách. Porosty od 80 + let byly většinou vysvěrkovány naplno, pokud nebyly průměrkovány na zmusmých plochách.

Zakmenění bylo u porostů nesvěrkovaných zjišťováno okulárním odhadem na celé desetiny, u porostů svěrkovaných bylo vypočteno poměrem skutečné plochy porostu a RPP.

Tabulka č.5: Přehled zásob a zakmenění pro jednotlivé dřeviny na LZ Rajnochovice v roce 1950

 

zás/ha

zás/ha

 

zásoba

zakmenění

skuteč. plocha

RPP

skut.pl.

RPP

 

(plm)

 

(ha)

(ha)

(plm)

(plm)

SM

841054

9,12

3428

3126,34

138,4

153,5

JD

128387

8,01

272,33

218,14

21,1

23,4

BO

8901

8,85

33,44

29,59

1,5

1,6

MD

16943

9,02

65,56

59,14

2,8

3,1

DB

13408

8,76

72,64

63,63

2,2

2,4

BK

361263

9

1764,74

1588,27

59,4

65,9

HB

1574

8,76

36,28

31,78

0,3

0,3

JV

25694

8,93

123,83

110,58

4,2

4,7

JS

25281

8,91

145,61

129,74

4,2

4,6

JL

2045

8,73

5,69

4,97

0,3

0,4

LP

2158

9,14

16,09

14,71

0,4

0,4

OLŚ

2155

8,66

27,71

24,00

0,4

0,4

5081

9,04

84,52

76,41

0,8

0,9

OS

215

9,31

2,03

1,89

0,0

0,0

Celkem

1434159

-

6078,47

5479,17

235,9

261,7

Pozn.: zásoba je udávána v plm hroubí s kůrou na pni

Graf č.3: Zakmenění jednotlivých dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Graf č.4: Skutečná plocha jednotlivých  dřevin (v ha) na LZ Rajnochovice v roce 1950.

Graf č.5: Zásoba/ha skutečné plochy u jednotlivých  dřevin (v plm) na LZ Rajnochovice v roce 1950.

2.10.2 Zásoby a zakmenění hlavních dřevin ve věkových stupních

Tabulka č.6:Zásoby a zakmenění vybraných hlavních dřevin (SM, BK, JD) v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

SM

1_9

10_19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80-89

90-99

100-109

110-119

120+

zásoba

0

0

11796

56655

108444

100508

151143

213913

81271

51150

46352

5284

14538

zakmenění

8,21

9,52

9,8

9,54

9,04

9,14

8,92

8,67

8,77

8,71

7,94

8,97

7,44

skut.pl.

126,9

425,8

411,4

509,9

493,9

312,9

332,6

438,2

154,3

94,3

86,0

10,8

31,3

RPP

104,2

405,3

403,2

486,4

446,5

286,0

296,6

380,0

135,3

82,2

68,3

9,7

23,3

zás/ha sk.pl.

0,0

0,0

1,9

9,3

17,8

16,5

24,9

35,2

13,4

8,4

7,6

0,9

2,4

zás/ha RPP

0,0

0,0

2,2

10,3

19,8

18,3

27,6

39,0

14,8

9,3

8,5

1,0

2,7

Celkem: zásoba  841054 plm, zakmenění 9,12, skutečná plocha 3428,2 ha, RPP 3126,9 ha, zás/ha skutečné plochy 138,4 plm zás/ha redukované plochy 153,5 plm.

 

BK

1_9

10_19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80-89

90-99

100-109

110-119

120+

zásoba

0

0

0

4111

15557

36777

44329

79107

50109

36056

21993

23198

51026

zakmenění

8,15

8,68

9,15

9,6

9,47

9,38

9,43

9

9,18

8,82

8,5

9

7,74

skut.pl.

47,7

175,3

150,2

98,2

114,3

219,9

175,5

257,9

155,5

109,3

57,8

59,2

143,8

RPP

38,9

152,1

137,5

94,3

108,3

206,3

165,5

232,1

142,7

96,4

49,2

53,2

111,3

zás/ha sk.pl.

0,0

0,0

0,0

0,7

2,6

6,1

7,3

13,0

8,2

5,9

3,6

3,8

8,4

zás/ha RPP

0,0

 0,0

 0,0

 0,8

 2,8

 6,7

 8,1

 14,4

 9,1

 6,6

 4,0

 4,2

 9,3

Celkem: zásoba  362263 plm, zakmenění 9, skutečná plocha 1764,7 ha, RPP 1587,8 ha, zás/ha sk. pl. 59,6 plm zás/ha RPP 66,1 plm.


JD

1_9

10_19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79

80-89

90-99

100-109

110-119

120+

zásoba

0

0

0

358

1664

3411

5148

7613

13040

14176

12815

9707

60455

zakmenění

7,44

8,28

9,03

9,1

9,13

9,13

8,36

8,9

8,12

8,56

7,96

9,14

7

skut.pl.

13,8

27,5

16,6

4,1

10,0

15,4

11,4

12,1

22,4

20,5

16,3

12,7

89,5

RPP

10,3

22,8

15,0

3,7

9,1

14,1

9,5

10,8

18,2

17,5

13,0

11,6

62,7

zás/ha sk.pl.

0,0

0,0

0,0

0,1

0,3

0,6

0,8

1,3

2,1

2,3

2,1

1,6

9,9

Celkem: zásoba  128387 plm, zakmenění 8,01, skutečná plocha 272,2 ha, RPP 218,1 ha, zás/ha sk. pl. 21,1 plm zás/ha RPP 23,4 plm.

Grafy č.6: 1-zakmenění, 2-skutečná plocha a 3-zásoba m3 na ha skutečné plochy hlavních dřevin (pro SM-grafy č.6 A , BK-grafy č.6 B a JD-grafy č.6 C) v jednotlivých věkových stupních na LZ Rajnochovice v roce 1950.

2.11 Bonita

Bonitace u jednotlivých dřevin byla provedena na základě změření střední výšky a věku. U porostů svěrkovaných bylo přihlédnuto ke hmotě. Porosty I. věkové třídy (věkového stupně 1-9 a 10-19) byly bonitovány podle sousedních mateřských porostů s ohledem na dřevinu, expozici, stanovištní poměry a celkovou průměrnou bonitu dřeviny. Střední výška k bonitaci svěrkovaných porostů byla odečtena z příslušného výškového grafikonu pro konkrétní dřevinu. Aritmetický střední kmen byl zjišťován podle příslušné metody Weiseho, t.j. označením 40 % všech kmenů počínaje od nejsilnějšího  tloušťkového stupně.

Tabulka č.7: Průměrný bonitní stupeň jednotlivých hlavních dřevin na LZ Rajnochovice v roce 1950.

SM

JD

BO

MD

DB

BK

HB

JV

JS

2,37

2,68

3,03

2,07

3,15

2,91

3,52

3,6

2,45

Průměrný bonitní stupeň pro dřeviny jehličnaté činí: 2,39 a listnaté 2,95. Celkový bonitní stupeň je 2,60.

3. Zásady hospodaření po roce 1950 

3.1 Volba dřevin

JEDLE

S ohledem na původní porosty, činitele půdní a klimatické činitele bude žádoucí ve větší míře pěstovat jedli, která pomalu z lesa mizí. V porostní skladbě je jedle neocenitelnou dřevinou, neboť  zpevňuje porosty proti škodám větrem a lépe je využitý hlavně půdní prostor. Opad jehličí přispívá k lepšímu zetlívání jehličí. Jak bylo poznamenáno při stanovení zásad k provedení zařizovacích prací v základním protokolu, má být dosaženo asi 20 % zastoupení jedle. To ale neznamená čisté jedlové porosty, ale smíšené. JD má být zavedena do porostů ve větším měřítku, jako směs se SM a BK. I když ve starých porostech JD zaniká, nesmíme se vzdát naděje jejího zavedení do porostů. Pokud to nepůjde síjí, bude nutno zkusit sadbu společnou se SM. Mnoho přirozeného náletu zajde což je způsobeno též náhlým uvolňováním a prosvětlováním mateřských porostů. Chceme-li zmladit JD, je nutno postupovat velmi pomalu a opatrně. Nesmíme zapomínat, že zmlazovací doba je u JD dlouhá a že se mnohdy protáhne na 20 - 30  i 40 let. Svou příměsí ve smrčinách a jedlinách by nám značně přispěla k zvýšení ha výnosu a k lepšímu využití půdního prostoru.

SMRK

kterého je téměř 60 %, jak výše uvedeno, se bude v budoucnu naproti tomu  redukovat, a to téměř na polovinu. Doporučuje se asi 35 % zastoupení. Není už možno nadále zvětšovat zastoupení této dřeviny, jelikož následky jsou již dobře známy. Ale cílem není také úplně od pěstování SM upustit. Chceme-li ho pěstovat, musíme právě tak pěstovat JD a BK, a to jedině ve směsích.

SM má být příště zakládán ve smíšeninách spolu s jedlí a bukem, a to ve smíšení hloučkovitém-skupinovitém. Jednotlivá příměs SM v bučinách má nepřímý vliv na tvar a kvalitu kmene. SM v jednotlivém smíšení v bučinách roste velmi dobře, vytváří dlouhé kmeny se zdravou načervenalou kůrou, ale dosti hluboce zavětvené.  Zakládání smíšených porostů ve skupinovitém zastoupení dřevin je proto na místě.

Zalesňování hřebenovitých partií a větrem exponovaných míst smrkem se nedoporučuje, protože zde velmi trpí sněhovými a větrnými polomy a srážkovými zlomy.

SM zůstává nadále hlavní dřevinou zdejšího hospodářského celku, i když někteří tvrdí, že SM do této oblasti vůbec nepatří, poněvadž silně trpí václavkou na nevhodných stanovištích i hnilobou. Václavka je ale běžná všude tam, kde smrčiny byly zakládány v 1. obmýtí po původních smíšených lesích, zejména listnatých, kde  je živná půda. Je také samozřejmé, že se na takových stanovištích nebude SM ani zmlazovat.

MODŘÍN

Musí se mu jako JD věnovat větší pozornost a opět snahou lesního hospodáře musí být zvýšení jeho zastoupení aspoň na 5 %. Nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska porostní skladby je žádoucí jeho vyšší zastoupení.  Při výběru jeho stanoviště musíme být opatrnější, poněvadž MD klade vyšší požadavky než ostatní dřeviny. Budou to muset být stanoviště s hlubší vrstvou živné půdy a zároveň místa vzdušná.

BOROVICE

Pouze v přimíšení, v polesí Kostelec se nachází stanoviště, kde se bude moci v pěstovat v menší  míře.

BUK

Doporučuje se v zastoupení asi 22 %. Tato jediná dřevina, pokud by se jí v tom nebránilo, by si určitě udržela své zastoupení, jaké měla před 100 lety. Zvětšení jeho zastoupení je v zájmu obohacení půdy opadem listí, které v přimíšení podporuje zetlívání opadlého jehličí a tím tvorbu humusu, pro les důležitého činitele. Kromě toho spolu s JD zvýší odolnost příštích porostů proti škodám sněhem a větrem.

JV (KL)

Jeho zastoupení je nutno zvýšit asi na 5 %.

JS

Zastoupení je třeba udržovat na 3 %.

3.2 Celkové vyhodnocení zastoupení dřevin

Volba dřevin byla provedena m.j. s ohledem na historické zastoupení jednotlivých dřevin, které udává tab. č.8.

Tabulka č.8: % zastoupení dřevin na LZ Rajnochovice v minulosti /veškeré zjištěné údaje/.

Obdodí

SM

BK

JD

JS

JV

DB

MD

HB

BO

OLŠ

LP

JL

18401)

4,9

36,5

53

1,7

3,5

x

1,25)

x

x

x

x

x

1,25)

19062)

39,6

24,9

32,4

1,1

1,2

x

0,3

0,5

x

x

x

x

x

19393)

55,6

28,9

11

1,2

1,7

x

0,5

0,5

0,2

0,2

x

0,1

0,1

19504)

57,1

29,0

4

2,4

2,0

1,4

1,2

1,1

0,6

0,5

0,4

0,2

0,1

Pozn.:

Pro JD bylo dále zjištěno pro rok 1787 zastoupení 55 % v panství Rajnochovice a Kelč (Málek, 1983).

x - dřevina nebyla zastoupena, nebo neznámý údaj

1) hospodářský lesní plán pro decenium 1840-1849 byl pro tehdejší polesí Rajnochovice, Kotáry, Podhradní Lhota a Police. Police později odpadla. Na počátku zmíněného decenia nebyl nikde SM starší 20 let. Byly to převážně SM kultury 1-10 leté, takže lze téměř jistě tvrdit, že  před rokem 1830 nebyly v tomto území žádné smrčiny.

    Hospodářský lesní plán z roku 1860 uvádí zastoupení SM již 28 %.

2)  hospodářský lesní plán byl zpracován pro stejné polesí jako 1),

    Účast SM pak stále silně vzrůstala až v roce 1929 dosahuje 50 % veškeré lesní plochy.

3)  údaje zahrnují přikoupené polesí Chvalčov

4)  hospodářský lesní plán 1950-1959

5)  hodnota zastoupení je společná pro DB a JL dohromady

Graf č.7: % zastoupení vybraných hlavních dřevin na LZ Rajnochovice v minulosti (veškeré zjištěné údaje) A/ SM, B/BK, C/JD, D/ JS, E/JV (včetně KL).

 

4. Seznam tabulek a grafů

viz obsah

5. Literatura

1/ Anonymus (1950): Hospodářský lesní plán 1950-1959

2/ Málek J. (1983): Problematika ekologie jedle bělokoré a jejího odumírání, Academia, Praha: 112 p.

3/ Jurča J. (1990): Pěstění lesů, VŠZ Brno: 293 p.

4/ Vorel J. (1979): Fytocenologie a lesnická typologie, VŠZ Brno,  231 p.

5) Zákon č. 289/95 Sb.  o lesích  a o  změně a  doplnění některých zákonů (lesní zákon)

6) Vyhláška  č. 83/96 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

7) Vyhláška  č. 84/96 Sb. o lesním hospodářském plánování

6. Opravy a poznámky

zpět na rozcestník

Region Bystřice pod Hostýnem a Hostýnské vrchy

zpět na rozcestník

Lesy a lesní hospodářství