Ornitologicky nejcennější jsou zbytky původních bukových a jedlobukových porostů především pralesovitého charakteru, které jsou nejvýznamnějšími lokalitami strakapouda bělohřbetého v Hostýnských vrších. Z dalších šplhavců se zde vyskytují žluna zelená i šedá a datel černý. Ojediněle je zjišťován datlík tříprstý, ale jeho hnízdění se dosud nepodařilo prokázat. Ve smíšených lesích a lesích s převahou buků hnízdí poměrně početná populace lejska malého a černohlavého, ve starých porostech pak čáp černý, holub doupňák a krkavec velký. Zatím se nepodařilo prokázat hnízdění sýce rousného a kulíška nejmenšího, velmi vzácně hnízdí výr velký. Z dravců žije v lesích vzácný včelojed lesní, dále jestřáb lesní a krahujec obecný. Mimo les je běžná poštolka obecná. Smrkové porosty obývají kos horský a ořešník kropenatý. V centrální části přežívá zřejmě již zbytková populace jeřábka lesního. Naopak k běžným druhům, rozšířeným i mimo les patří sýkora modřinka a červenka obecná. Na okrajích lesů, ale i v zahradách se svým typickým flétnovým hlasem ozývá žluva hajní.
Na loukách s rozptýlenou vegetací jsou nejvýznamnějšími ptačími druhy chřástal polní, ťuhýk obecný, pěnice vlašská, bramborníček černohlavý a hnědý. K typickým hnízdícím druhům vodních toků náleží skorec vodní, konipas horský a bílý. V dolních a středních úsecích potoků hnízdí nepočetně ledňáček říční a v přilehlých břehových porostech cvrčilka zelená a říční. Za potravou sem zalétá čáp bílý i černý. Břehové porosty jsou významnými tahovými koridory protahujících druhů ptáků.
Pro ochranu strakapouda bělohřbetého a lejska malého byla vymezena nařízením vlády ČR Ptačí oblast Hostýnské vrchy. Předmětem ochrany je i životní prostředí těchto druhů.