Ornitologicky
nejcennější jsou zbytky původních bukových a jedlobukových porostů především
pralesovitého charakteru, které jsou nejvýznamnějšími lokalitami strakapouda
bělohřbetého v Hostýnských vrších. Z dalších šplhavců se zde vyskytují
žluna zelená i šedá a datel černý. Ojediněle je zjišťován datlík
tříprstý, ale jeho hnízdění se dosud nepodařilo prokázat. Ve smíšených
lesích a lesích s převahou buků hnízdí poměrně početná populace lejska
malého a černohlavého, ve starých porostech pak čáp černý, holub
doupňák a krkavec velký. Zatím se nepodařilo prokázat hnízdění sýce
rousného a kulíška nejmenšího, velmi vzácně hnízdí výr velký.
Z dravců žije v lesích vzácný včelojed lesní, dále jestřáb
lesní a krahujec obecný. Mimo les je běžná poštolka obecná.
Smrkové porosty obývají kos horský a ořešník kropenatý. V centrální
části přežívá zřejmě již zbytková populace jeřábka lesního. Naopak
k běžným druhům, rozšířeným i mimo les patří sýkora modřinka a červenka
obecná. Na okrajích lesů, ale i v zahradách se svým typickým flétnovým
hlasem ozývá žluva hajní.
Na loukách s rozptýlenou vegetací jsou nejvýznamnějšími ptačími druhy
chřástal polní, ťuhýk obecný, pěnice vlašská, bramborníček černohlavý
a hnědý. K typickým hnízdícím druhům vodních toků náleží skorec
vodní, konipas horský a bílý. V dolních a středních úsecích potoků
hnízdí nepočetně ledňáček říční a v přilehlých břehových porostech
cvrčilka zelená a říční. Za potravou sem zalétá čáp bílý i
černý. Břehové porosty jsou významnými tahovými koridory protahujících
druhů ptáků.
Pro ochranu strakapouda bělohřbetého a lejska malého byla vymezena
nařízením vlády ČR Ptačí oblast Hostýnské vrchy. Předmětem ochrany je
i životní prostředí těchto druhů.
