Větší
část území Hostýnských vrchů se nachází v podhorském stupni a potenciální
přirozenou vegetací jsou zde karpatské bučiny (s kyčelnicí
devítilistou, mařinkou vonnou, bažankou vytrvalou) a acidofilní bučiny
s chudým bylinným patrem (bika hajní, brusnice borůvka). Ostrůvkovitě
se vyskytují suťové lesy (měsíčnice vytrvalá, udatna lesní, hluchavka
skvrnitá). V pahorkatinném stupni tvoří přirozenou vegetaci karpatské
dubohabřiny (ostřice chlupatá, sasanka hajní, hvězdnatec zubatý).
Vegetace podél potoků je zastoupena údolními jasanovo-olšovými luhy
(mokrýš střídavolistý, vrbina hajní, čarovník pařížský). Lesní lemy
jsou tvořeny vegetací mezofilních bylinných lemů (černýš hajní, kručinka
barvířská) a suchých bylinných lemů (kakost krvavý). Významný podíl
vegetace tvoří uměle vysazené jehličnaté lesy. Z dalších lesních
druhů se vyskytuje např. řeřišnice trojlistá a sněženka podsněžník.
Luční vegetace vznikla odlesňováním a zemědělským hospodařením (kosení,
přepásání). Polopřirozenou vegetací jsou ovsíkové louky s druhově
bohatými společenstvy (ovsík vyvýšený, kostřava červená, prstnatec Fuchsův,
řebříček obecný), krátkostébelná pastvinná společenstva a karpatské
psinečkové pastviny (psineček obecný, smilka tuhá, prstnatec bezový,
hvozdík kropenatý). Na vlhkých místech je přítomna vegetace vlhkých
pcháčových luk (blatouch bahenní, kosatec sibiřský, prstnatec májový,
skřípina lesní) a střídavě vlhkých bezkolencových luk. K vzácným
lučním druhům patří snědek pyrenejský kulatoplodý. Z chráněných druhů
orchidejí je to prstnatec Fuchsův nebo vstavač bledý, k již vyhynulým
patří rudohlávek jehlancovitý. Maloplošně je rozšířena například vegetace
pramenišť (ostřice Davallova, kruštík bahenní, suchopýr úzkolistý),
přechodových rašelinišť a podhorských vřesovišť.
