STROMY A KEŘE

Původní dřevinnou skladbu Hostýnských vrchů v nižších polohách tvořily lípy, dub zimní a habr obecný, ve vyšších polohách pak buk lesní a jedle bělokorá, za vhodných terénních a půdních poměrů také javor klen, jasan ztepilý a jilm horský. Jedle bělokorá a jilm horský patří dnes k ustupujícím dřevinám. Hlavní příčinou jejich úbytku je mimo zhoršení čistoty ovzduší v případě jedle a houbového onemocnění jilmů či změn ve způsobech lesního hospodaření především ničení přirozené obnovy. Tyto škody působí zejména nepůvodní daněk skvrnitý, jehož stavy se vlivem nesprávného mysliveckého hospodaření nedaří v potřebné míře redukovat. Největší plochu zaujímaly v minulosti bučiny. Buk lesní zde má optimální podmínky pro svůj růst. Obsadil širokou škálu stanovišť od půd vysýchavých až po půdy ovlivněné vodou. Bučiny se přirozeně vyskytují ve výškách od cca 400 do 700 m n.m..
Od konce 19. století dochází k výsadbám ekonomicky ceněného smrku ztepilého, často i v monokulturách. Tyto porosty jsou ekologicky velmi málo stabilní a trpí i řadou škodlivých činitelů. Místy se rovněž vysazuje borovice lesní a modřín opadavý.
Státní podnik Lesy ČR s.p. zejména v poslední době podporuje pro přírodu citlivější způsoby hospodaření (velkoplošné holoseče jsou dnes již minulostí) a usiluje o větší zastoupení původních druhů dřevin.
Z dalších dřevin můžeme v okrajích smíšených lesů ojediněle nalézt jabloň lesní a hrušeň polničku. Ta roste spolu s jalovcem ztepilým a hlohy na slunných pastvinách a stráních. Kolem toků se vyskytuje olše lepkavá, vrba bílá a střemcha obecná.

Fotogalerie