|
|
| |
|
|
|
Biometrické
údaje z literatury
|
| |
Literatura
1
|
Literatura
2
|
| Hmotnost
(g) |
4-8
|
4,5-6,5
|
| Délka
předloktí
(mm) |
32-36
|
31-37
|
| Délka
těla (mm) |
35-48
|
35-48
|
| Délka
ocasu (mm) |
30-43
|
30-43
|
Literatura 1:
Dungel J., Gaisler J. (2002): Atlas savců České a Slovenské
republiky. Academia. Praha.
Literatura 2: Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme
naše savce. Mladá fronta. Praha.
|
Údaje
z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí
|
| |
M
|
F
|
| Hmotnost
(g) |
29-34,8
|
33,1-33,2
|
| Délka
předloktí (mm) |
4
|
4,5-5,5
|
M-samci,
F-samice |
Popis.
Malý druh netopýra. Velmi podobný netopýru
Brandtovu (některé rozdíly uvedeny také zde). Spolu s
tímto druhem jdou nejmenšími druhy rodu Myotis. Oba
druhy mají na vnější straně boltce zářez, který špička úzkého
a krátkého tragu
zřetelně přesahuje, plagiopatagium
se připojuje k bázi vnějšího prstu tlapky, která je krátká.
Oproti netopýru
Brandtovu má trochu tmavší
srst na hřbetě, tragus při bázi
tmavý, dospělý samci mají užší penis než samci netopýra Brandtova.
Obě pohlaví se liší velikostí třenáků (2. třenák je menší
než první, třetí-největší nemá vedlejší hrot). Od podobného
netopýra vodního se liší připojením
plagiopatagia
při základu vnějšího prstu i tím, že při zimování nesklápí
boltce dozadu. Stejně velké druhy rodu Pipistrellus
pak mají epiblemu,
odlišný tvar boltce a také trochu jiné zbarvení. Netopýr
vousatý má boltce i létací blány zbarveny hnědočerně,
srst je na hřbetě černohnědá s nádechem do zlatova a na břiše
světle šedá. U mláďat jsou světlejší odstíny méně výrazné.
|
|
|
Obecně.
Na okrajích lesů a v parcích, od nížin do hor.
Stav
ve zkoumané oblasti: 
0 letní kolonie, 0
zimní kolonie, jednotlivé letní nálezy, jediný zimní nález,
rozmnožování neprokázáno.
Celkové rozšíření druhu ve
vymezeném území je uvedeno na kartodiagramu.
Pro porovnání je vymezené území s proloženou sítí uvedeno zde.
Prostředí.
Podzemní prostory (sklep pod hradem, jeskyně v lese), vodní
tok v lese. |
| |
Štěrbinový
druh (v létě ve štěrbinách mezi trámy na půdách nebo za dřevěným
obložením budov), letní kolonie 20-100 samic, porody ve druhé
polovině června. Na rozdíl od řady ostatních našich druhů se
vyskytuje spíše v malých osamocených steveních poblíž lesů než
ve větších osadách. Přezimuje většinou jednotlivě (např. v Dobšinské
ledové jeskyni na Slovensku ale i 300 jedinců spolu s netopýrem
Brandtovým pohromadě) v jeskyních, štolách a sklepích při 2-8
st. C. Je poměrně odolný vůči chladu. Zimuje ve štěrbinách,
ale může i volně viset.
Potrava.
Loví mezi stromy nad vodou (1,5 m nebo výše), převážně
ve vzduchu, méně sběrem z vegetace. V potravě převládá dvoukřídlý
hmyz, motýli, brouci, síťokřídlí a chrostíci. |
|
|
Echolokační
signály zní v detektoru jako rychlé pravidelné rachocení při
45-50 kHz, nejsou běžnou technikou rozlišitelné od signálů netopýra
Brandtova. |
| |
Nejvyšší
známý věk: 22,5 roku. Běžné přelety 15
km, 100 km v jednom roce. Samice rodí dvě mláďata. |
| |
6.
Stav
(ohrožení) a ochrana
|
V
ČR dle vyhl. č.395/92 Sb. není chráněný.
Ve
vymezeném území patří mezi vzácnější druhy. |
|
| |
|
|
|
