Úvodní poznámka
1. Základní cíl DISOP a příklady využití
2. Předpoklady pro práci s DISOP
2.1 Hardwarové vybavení
2.1 Softwarové vybavení
3. Rozdělení DISOP
4. Práce s DISOP
4.1 Ovládání aplikace
4.2 Zadávání údajů do databází
4.3 Analýzy databáze (dotazy) a statistiky databází
4.4 Výstupní sestavy
5. Databázová struktura DISOPOP (DISOP mimo stromů)
A) Databáze připojitelné ke geografickým vrstvám
1) Databáze zvláště chráněná území
2) Databáze ochranná pásma ZCHÚ
3) Databáze významné krajinné prvky
4) Databáze významné lokality
5) Databáze objekty ochrany přírody
B) Další databáze
6) Databáze kontroly lokalit
7) Databáze nálezy v lokalitách
8) Databáze ostatní nálezy
9) Databáze citace
10) Databáze fotodokumentace
11) Databáze autoři
12) Databáze zapisovatelé
13) Databáze autoři fotografií
C) Propojení databází
6. Databázová struktura DISOPSTROMY (DISOP stromy)
A) Databáze připojitelné ke geografickým vrstvám (část 4)
1) Databáze jednotlivé památné stromy
2) Databáze skupiny památných stromů
3) Databáze jednotlivé stromy ve skupině památných stromů
4) Databáze významné stromy
B) Další databáze
5) Databáze kontroly jednotlivých památných stromů
6) Databáze kontroly skupin památných stromů
8) Databáze kontroly významných stromů
9) Databáze fotodokumentace jednotlivých památných stromů
10) Databáze fotodokumentace skupin památných stromů
11) Databáze fotodokumentace významných stromů
12) Databáze autoři
13) Databáze zapisovatelé
14) Databáze autoři fotografií
C) Propojení databází
7. Použitá literatura
8. Samostatné přílohy
A Číselníky

Úvodní poznámka:

DISOP je komplexním nástrojem pro pořizování, ukládání, třídění a analýzu větších množství údajů (dat) z oblasti ochrany přírody (jde o tzv. externí databáze-viz manuál). Dále umožňuje tisk různých výpisů a seznamů podle zadaných kritérií z těchto údajů.
Ve speciálních programech pro geografické informační systémy (GIS) je možné jednoduchým způsobem propojit databáze vytvořené v DISOP jako externí s mapovými vrstvami a jejich interními databázemi. Pro tyto účely byl jako jedna z možností dalšího využití vyvinutý GISOP (geografický informační systém ochrany přírody - viz samostatný manuál). GISOP tvoří tedy prostorová data spolu s minimálními (tzv. interními) databázemi-viz manuál.
Systémy DISOP a GISOP mohou být provozovány samostatně a nezávisle na sobě. Pro běžnou práci v ochraně přírody doporučujeme z praktických důvodů nejprve pořízení DISOP.

1. Základní cíl DISOP a GISOP

Cílem je vytvořit systém pro sběr veškerých informací z oblasti ochrany přírody, tak jak ji definuje zákon č.114/92 Sb. v platném znění a vyhláška č.395/92 Sb., uvedené informace dále uchovávat, třídit a analyzovat, průběžně aktualizovat a vytvářet požadované výstupy.

Příklady využití:

1. vlastní činnost orgánů ochrany přírody (především pověřené úřady, úřady s rozšířenou působností, krajské úřady), případně dalších institucí a organizací (muzea, organizace ochrany přírody apod.
(vyhlašování zákonné ochrany cenných lokalit a stromů, včetně jejich předběžné i následné evidence, ukládání dat o výskytu ohrožených druhů, pořízené fotodokumentaci, provedených kontrolách, vedení výpisů z ústředního seznamu ochrany přírody, přehled literatury o konkrétních lokalitách a nálezech, evidování územního systému ekologické stability atd.),

2. činnost dalších složek státní správy, především stavebních úřadů
(pořizování územně plánovací dokumentace, územní a stavební řízení v místech zahrnujících cenné lokality pro ochranu přírody atd.),

3. poskytování informací občanům podle zákona o právu na informace o životním prostředí č. 123/98 Sb.,

4. prezentace činnosti orgánu ochrany přírody,

5. archivace cenných údajů ochrany přírody.

Poznámka k bodu 3.: některé údaje např. konkrétní lokality nálezů zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, nebudou z pochopitelných důvodů (i v souvislosti se zákonem č.123/98 Sb. - zákon o právu na informace o životním prostředí, § 8 v plné míře veřejnosti zpřístupněny.

2. Předpoklady pro práci s DISOP

2.1 Hardwarové vybavení
Pro využívání DISOP je nutný počítač PC s komponenty umožňujícími instalaci programu Microsoft® Access nebo Microsoft® Access Runtime (prakticky každý PC s operačním systémem Microsoft® Windows® 98 a vyšším). Doporučené nastavení rozlišení monitoru je 1024 x 768 pixelů.

2.2 Softwarové vybavení
Aplikace DISOP byla zpracována v programu Microsoft® Access. Jako výchozí verze aplikace byl zvolen formát Access 2000. Pro úplné využití aplikace (možnost vytváření grafů v rámci analýz databází) je nutný program Microsoft® Excel.

S DISOP lze pracovat
a) přímo v programu Microsoft® Access,
b) pomocí programu Microsoft® Access Runtime.
ad a)
Pokud jednotliví uživatelé budou využívat pro práci s aplikací DISOP program Microsoft® Access (který je součástí některých verzí Microsoft® Office) nedoporučujeme její ukládání v jiných formátech (např. Access 97, Access 2002) z důvodů pozdějšího očekávaného spojování databází na určitých pracovištích (např. krajský úřad),

ad b)
S DISOP lze pracovat i bez programu Microsoft® Access při využití Microsoft Access Runtime. Program v souladu s ustanoveními příslušné licence je možné poskytnout uživateli aplikace. Je nutné jej používat výhradně pouze pro práci s aplikací, k čemuž se pracoviště (uživatel) objednáním a převzetím aplikace spolu s Microsoft® Access Runtime zavazuje. V případě odstranění aplikace je nutné odinstalovat i Microsoft® Access Runtime. Tento program neumožňuje úpravy aplikace.

Pro práci s DISOP na jednotlivém pracovišti postačí program Microsoft® Access Runtime. Pracoviště, které bude údaje soustřeďovat (spojovat a analyzovat databáze) by mělo disponovat programem Microsoft® Access 2000 nebo jeho vyšší verzí.

3. Rozdělení DISOP

Vzhledem ke specifickým vlastnostem údajů týkajících se stromů, byl DISOP rozdělen do dvou samostatných částí, které jsou funkční nezávisle na sobě a to na DISOPOP (databázový informační systém ochrany přírody - mimo stromů) a DISOPSTROMY (databázový informační systém ochrany přírody - stromy).

DISOPOP obsahuje databáze:

DISOPSTROMY obsahuje databáze:

Schéma propojení databází

4. Práce s DISOP

4.1 Ovládání aplikace

Aplikace se spustí poklepáním na jejího zástupce, vytvořeném na ploše.

• Ovládání pomocí myši - nejjednodušší
  - aktivace tlačítka, tj.vstup do dalšího voleného okna - kurzorem myši se zvolí a jednoduchým klepnutím levého tlačítka myši aktivuje tlačítko okna, stejným způsobem se aktivuje tlačítko ve formulářích,
  - přechod mezi řádky oken a formulářů - pohybem kurzoru myši a jednoduchým klepnutím levého tlačítka myši v požadovaném řádku,
  - zavření formuláře je možné aktivací tlačítka stop.
• Ovládání pomocí klávesnice
  - aktivace tlačítka, tj.vstup do dalšího voleného okna se provede klávesou ENTER, popř. mezerníkem, stejným způsobem se aktivuje tlačítko ve formulářích,
  - pohyb mezi jednotlivými tlačítky oken řádky formulářů - klávesou Tabulátoru, popř. šipkami nahoru a dolů,
  - zavření formuláře je možné aktivací tlačítka stop.
• Nápověda
  - Pro bližší upřesnění některých tlačítek nebo řádků stačí na zvolené místo umístit kurzor myši a po několika vteřinách se objeví vysvětlivka.

Volbou tlačítka "křížek" (pravý horní roh obrazovky) se celá aplikace uzavře.

4.2 Zadávání údajů do databází

Údaje do všech databází se zadávají prostřednictvím formulářů. Díky vytvoření řady formulářů (pro DISOPOP 21 hlavních formulářů a pro DISOPSTROMY 19 hlavních formulářů) spolu se zabudovanými kontrolními mechanismy je toto zadávání do značné míry intuitivní. Ke zjednodušení přispívá i možnost rychlého zadávání údajů prostřednictvím kombinovaných formulářů. DISOP je dále vybaven číselníky pro standardní zadávání údajů (viz samostatná příloha číselníky). Například číselník rostlin obsahuje 3960 druhů a poddruhů rostlin. Uživatelské číselníky je možné naplnit vlastními údaji, které urychlí jejich další zadávání (např. seznam autorů nálezů, katastrálních území atd.).
Údaje označené v zadávacích formulářích podtržením jsou povinné a je nutné je zadat. Pokud nebudou zadány, aplikace automaticky zabrání uložení záznamu.

Specifika zadávání údajů do databází DISOPOP

Specifika zadávání údajů do databází DISOPSTROMY

Doporučený postup zadávání údajů včetně příkladů a příklady obrazovek:

1) prostudování důležitých informací,
2) zadání údajů do uživatelských číselníků,
3) zadání údajů o lokalitách, případně stromech (památných, významných),
4) pro další zadávání údajů je výhodně používat kombinované formuláře
(uvedená čísla souhlasí s čísly uvedenými na obr.1 a 2).

Obr. 1: Úvodní obrazovka DISOPOP
Obr. 2: Úvodní obrazovka DISOPSTROMY

Vyhledávání údajů ve formulářích.
Nejprve je nutné kurzorem myši ukázat na pole formuláře, ve kterém se má hledat určitý záznam. Potom se volbou tlačítka "Najít záznam" otevře vyhledávací tabulka "Najít a nahradit". Ve vyhledávací tabulce se zadá hledaný pojem a nastaví kriteria pro vyhledávání. Mimo příslušného pole lze pro vyhledávání zvolit i všechna pole formuláře.

Obr. 3: Vyhledávací tabulka

ad 2) Uživatelské číselníky

Obr. 4:

ad 3) Zadávání lokalit (jako příklad uvedeny významné krajinné prvky)

Obr. 5: Povinné základní údaje
Obr. 6: Údaje o parcelách
Obr. 7: Další údaje

ad 4) Zadávání údajů v kombinovaných formulářích lokalit (jako příklad uvedeny kontroly a nálezy ve VKP)

Obr. 8:
Obr. 9:

4.3 Analýzy databáze (dotazy) a statistiky databází
Po zadání potřebných údajů DISOP poskytuje odpovědi na otázky typu: kdy jsem byl v konkrétním VKP naposledy, co jsem tam zjistil, zda bylo ještě v pořádku (bez poškození) nebo kdo a ve kterých VKP našel např. vstavač mužský, ve kterých katastrálních území byl pozorován čolek velký, kolik kontrol a kde bylo provedeno v roce 2004, jaké fotografie mám k VKP XY, kdy byla ve VKP XY pozorována kuňka obecná, v jaké literatuře jsou uvedeny nálezy z VKP XY, které památné stromy jsem kontroloval v roce 2004, kolik je památných stromů v určitém katastrálním území atd. Dále jsou ve verzi 4.0 DISOP přístupné i základní statistiky, např. počet VKP v databázi, jejich nejmenší či největší výměry nebo průměrná výměra.

Obr. 10:
Obr. 11:

4.4 Výstupní sestavy
Řada předdefinovaných tiskových sestav - v DISOPOP 107 sestav a v DISOPSTROMY 81 sestav - umožňuje tisk přehledů dat uložených v databázích podle zadaných kritérií a ve stanoveném rozsahu. Je možné vytisknout běžné sestavy, jako např. sestavu s údaji podle ústředního seznamu ochrany přírody pro vybrané zvláště chráněné území, údaje katastru nemovitostí pro vybraný VKP nebo památný strom, ale i sestavy, které se generují v rámci analýzy databáze po zadání příslušných kritérií, např. abecedně uspořádaný seznam VKP v určitém katastrálním území, výskyt mloka skvrnitého v zadaném katastrálním území apod.

Pohyb v tiskových sestavách

Otevření tiskové sestavy se provede aktivací zvoleného tlačítka.

V případě, že sestava obsahuje více stran, použije se pro přechod na další strany:
- šipky na klávesnici (nahoru, dolů popř.doleva, doprava)
- myš - klepnutím na tlačítka se šipkami ve spodní navigační liště se zvolí směr pohybu.

Do spodní navigační lišty lze zadat konkrétní číslo stránky pro přímý postup na zvolenou stránku.
Zadání konkrétní stránky je možné klepnutím myší do okénka zobrazující číslo stránky, zapsáním požadované hodnoty stránky a potvrzením klávesou ENTER.
Nastavení vzhledu stránky pro tisk a tisk sestav je možné změnit volbou požadovaného příkazu v panelu nástrojů (horní okraj obrazovky vlevo).

Uzavření sestavy a návrat do okna "Tiskové sestavy" se provede volbou požadovaného příkazu v panelu nástrojů (horní okraj obrazovky vlevo).

Volbou tlačítka "křížek" (pravý horní roh obrazovky se uzavře celá aplikace)!

Obr. 12: Příklad sestavy 1
Obr. 13: Příklad sestavy 2
Obr. 14: Příklad sestavy 3

5. Databázová struktura DISOPOP (DISOP mimo stromů)
Podrobné struktury databází jsou obsaženy pouze v kompletním manuálu.

A) Databáze připojitelné ke geografickým vrstvám

1) Databáze ZCHU - zvláště chráněná území.

2) Databáze OPZCHU - ochranná pásma ZCHÚ.

3) Databáze VKP - významné krajinné prvky.

4) Databáze VYZLOK - významné lokality.
Významné lokality pro ochranu přírody. Jde o území plošného charakteru (na rozdíl od Objektů ochrany přírody). Např. evidované VKP (VKPE-zpravidla připravované k vyhlášení), VKP ze zákona (VKPZ), biotopy NATURA 2000 (NATB), lokality NATURA 2000 (NATL), ÚSES biocentrum (ÚSESBIOC), ÚSES biokoridor (ÚSESBIOK), ÚSES interakční prvek (ÚSESIP), atd..

5) Databáze OBJOP - objekty ochrany přírody.
Ostatní objekty ochrany přírody (většinou bodového charakteru nezařazených v jiných databázích) typu např. čapí hnízdo, kolonie netopýrů, tůň a přechodně chráněné plochy.

B) Další databáze (kontroly lokalit, nálezové databáze, citace, fotodokumentace):

6) Databáze KONLOK - kontroly lokalit (ZCHÚ, VKP, významných lokalit, objektů ochrany přírody).

7) Databáze NALVLOK - nálezy v lokalitách.

Pro botanické údaje je nutné používat jednotné názvosloví dle:
Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1988): Květena České socialistické republiky.1. Academia. Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1990): Květena České republiky. 2. Academia. Praha.
Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1992): Květena České republiky. 3. Academia. Praha.
Slavík B. /ed./ (1995): Květena České republiky. 4. Academia. Praha.
Slavík B. /ed./ (1997): Květena České republiky. 5. Academia. Praha.
Slavík B. /ed./ (2000): Květena České republiky. 6. Academia. Praha.

Pro zoologické údaje pak:
Baruš V., Oliva O. et al. (1991): Obojživelníci-Amphibia. Academia Praha.
Baruš V., Oliva O. et al. (1992): Plazi-Reptilia. Academia Praha.
Baruš V., Oliva O. et al. (1995): Mihulovci-Petromyzontes a Ryby-Osteichthyes. Academia Praha.
Hudec K. et al. (1977): Ptáci-Aves II. Academia Praha.
Hudec K. et al. (1983): Ptáci-Aves III/1. Academia Praha.
Hudec K. et al. (1983): Ptáci-Aves III/2. Academia Praha.

Výše uvedené platí i pro následující databázi 8) NALOST - ostatní nálezy

8) Databáze NALOST - ostatní nálezy.

9) Databáze CITACE - citace.

10) Databáze FOTO - fotodokumentace.

11) Databáze AUTOR - autoři.

12) Databáze ZAPSAL - zapisovatelé.

13) Databáze JMFOTO - autoři fotografií.

C) Propojení hlavních databází.

6. Databázová struktura DISOPSTROMY (DISOP stromy)
Podrobné struktury databází jsou obsaženy pouze v kompletním manuálu.

A) Databáze připojitelné ke geografickým vrstvám

1) Databáze JEDNPS - jednotlivé památné stromy.

2) Databáze SKUPPS - skupiny památných stromů.

3) Databáze JEDPSVESK - jednotlivé stromy ve skupině památných stromů.

4) Databáze VYZNSTR - významné stromy.

B) Další databáze:

5) Databáze KONJPS- kontroly památných stromů jednotlivých .

6) Databáze KONSKPS- kontroly celých skupin PS.

7) Databáze KONJPSVESK- kontroly jednotlivých památných stromů ve skupině stromů.

8) Databáze KOVYZNS- kontroly významných stromů.

9) Databáze FOTOJEDPS - fotodokumentace jednotlivých památných stromů.

10) Databáze FOTOSKUPPS - fotodokumentace skupin památných stromů.

11) Databáze FOTOVYZNS - fotodokumentace významných stromů.

12) Databáze AUTOR - autoři.

13) Databáze ZAPSAL - zapisovatelé.

14) Databáze JMFOTO - autoři fotografií.

C) Propojení hlavních databází.

7. Použitá literatura

Absolon et al. (1994): Metodika sběru dat pro biomonitoring v chráněných územích. - ČÚOP Praha.

Baruš V., Oliva O. et al. (1991): Obojživelníci-Amphibia. Academia Praha.

Baruš V., Oliva O. et al. (1992): Plazi-Reptilia. Academia Praha.

Baruš V., Oliva O. et al. (1995): Mihulovci-Petromyzontes a Ryby-Osteichthyes. Academia Praha.

Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1988): Květena České socialistické republiky.1. Academia. Praha.

Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1990): Květena České republiky. 2. Academia. Praha.

Hejný S. et Slavík B. /eds./ (1992): Květena České republiky. 3. Academia. Praha.

Hudec K. et al. (1977): Ptáci-Aves II. Academia Praha.

Hudec K. et al. (1983): Ptáci-Aves III/1. Academia Praha.

Hudec K. et al. (1983): Ptáci-Aves III/2. Academia Praha.

Chytrý M., Kučera T., Kočí M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. AOPK ČR Praha.

Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia Praha.

Löw J. et al. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Doplněk Brno.

Míchal I. et Petříček V. et al. (1988): Metodické pokyny pro bilanci významných krajinných prvků v krajích ČSR. Charakteristiky sosiekoregionů. SÚPPOP Praha.

Pellantová J. et al. (1994): Metodika mapování krajiny pro potřebu orgánů ochrany přírody ve smyslu zákona č.114/92 Sb. - ČÚOP Praha - Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně.

Petříček V. et al. (1999): Páče o chráněná území. - AOPK ČR Praha.

Řepka R., Kailer P. et al. (1994): Metodika mapování fytocenóz významných z hlediska ochrany přírody a krajiny. Verze 3.0. - edice Mapování přírody a krajiny, ČÚOP Praha, 84 p.

Slavík B. /ed./ (1995): Květena České republiky. 4. Academia. Praha.

Slavík B. /ed./ (1997): Květena České republiky. 5. Academia. Praha.

Slavík B. /ed./ (2000): Květena České republiky. 6. Academia. Praha.

Svačina T. (2000): Komplexní metodika zápisu informací do karty stromu pomocí jeho vizuálního hodnocení. Verze 1.0. - ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Dep. in ČSPOP.

Vondrušková H. et al. (1994): Metodika mapování krajiny /SMS/ - ČÚOP Praha.

8. Samostatné přílohy

Číselníky

Upozornění:

Manuál je možné používat pouze v souladu s podmínkami používání DISOP.

Microsoft®, Windows® jsou buď registrované ochranné známky nebo ochranné známky společnosti Microsoft Corporation ve Spojených státech amerických a/nebo v dalších zemích. Jiné uvedené názvy společností a produktů mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.